Tento víkend předvedl
Ondřej Havlas věc ve fotbal málo vídanou. Věkem ještě starší dorostenec, postavou nevysoký, hbitý, rychlostně dobře vybavený fotbalista, který si velice rád a často hraje s míčem, se stal postrachem pro všechny brankáře, proti kterým tento víkend nastoupil.
Ve třech utkáních, ve kterých nastoupil, vstřelil celkem sedm branek. Čtyři za starší dorost proti druhým Satalicím, uklidňující branku v přeboru mužů do sítě Řeporyj a v pondělí dvě do sítě Šeberova v I. B třídě.
Na Tempu, kam přestoupil ze Sparty Praha, hraje už svou čtvrtou sezónu a cílem pro tuto sezónu je návrat do přeboru staršího dorostu a nastupovat co nejvíce za první mužstvo.
Ondro, tento týden se ti povedl vskutku husarský kousek, vstřelil jsi ve třech zápasech sedm branek. Jak se ti to povedlo?
To se mi stalo poprvé v životě. Ráno v sobotu jsem dal čtyři, to jsme vůbec nečekali, že vyhrajeme rozdílem třídy. Ale kdyby mi kluci z dorostu nepřihrávali skoro před prázdnou bránu, tak bych nedával tolik gólů. Odpoledne jsem nastoupil na čtvrt hodinky za áčko a Jirka Žalud mi to posadil přímo na hlavu jako na Královicích. To už nebyl problém dát. Za béčko jsem se konečně taky trefil. Bohužel ty trefy nestačily na tři body, ale alespoň bod.
Věkem jsi stále starší dorostenec, přesto už pravidelně dáváš branky za “B“ mužstvo a teď ti to tam spadlo dvakrát i za první mužstvo, kde to je těžší a kterých branek si vážíš nejvíce?
Pravidelně góly za „B“ mužstvo nedávám. Mám tam jenom tři góly, zatím… Těžší? Určitě dát gól v přeboru, že se mi to povedlo dvakrát, nic neznamená. Doufám, že začnu pravidelně nastupovat za áčko, když k tomu přidám nějakou branku, bude to super, hlavně potřebuji co nejvíc hrát.
Kolik dáváš tak průměrně branek za sezónu?
Průměr branek moc nevím, protože jsem zatím odehrál jednu kompletní sezónu. Bylo to před dvěma lety s mladším dorostem a ta sezóna byla postupová. Myslím že to bylo něco kolem dvaceti branek. Minulou jsem nedohrál, kvůli zdravotním problémům. Ty už jsou naštěstí pryč a můžu hrát. Tuto sezónu bych chtěl dát co nejvíc, hlavně postup z dorostem.
Nastupuješ ve třech soutěžích, můžeš je srovnat, jaké jsou rozdíly mezi 1. třídou dorostu, 1. B třídou mužů a přeborem mužů?
Rozdíly jsou obrovské. V dorostu vedeme a máme tam dva soupeře, se kterými jsme hráli vyrovnaně. Je to pomalejší než soutěže chlapů a není tam takový důraz v osobních soubojích. 1.B třída chlapů je rychlejší a dost tvrdá. Ta tvrdost mi dělá docela problémy, ale s rychlostí se vyrovnám. Přebor chlapů to už je soutěž na úrovni. Technická, obránci ví, co mají hrát, musí se proměnit každá šance, protože jich je za zápas málo a každá rozhoduje.
Po podzimu jste na tom výborně a bez prohry jste se usadili na špici tabulky. Má současné mužstvo staršího dorostu na postup do přeboru dorostu?
První místo bez ztráty body. Je to sice výborný, ale jsme teprve v „poločase“. Je před námi celé jaro a stačí, aby nevyšel začátek, někdo se zranil a může být problém. Já pevně věřím v postup. Problémy bude určitě dělat Xaverov B. S tím se popereme a příští rok bude starší dorost zpátky v přeboru, určitě.
Co říkáš na úroveň letošního přeboru mužů? Čekal jsi že bude tak vyrovnaný a kvalitní?
Tenhle rok je přebor velice vyrovnaný až na Vršovice, které jsou poslední. Do přeboru přišli dobří hráči, kteří hráli ligu - Chadima, Oivind Gill, který myslím hrál v Blšanech a je jich víc - třeba v Královicích dlouholetý reprezentant Čabala. Podle mě si postup zpátky do divize pohlídá Motorlet, ale nováček Přední Kopanina hraje taky dobře a je druhý. Uvidíme, jak to dopadne.
Vím, že děláš i asistenta u mladších žáků. Co tě na této práci nejvíce baví? Bavilo by tě někdy v budoucnu trénovat? Co tě na práci trenéra nejvíce překvapilo?
Začal jsem na začátku sezóny. Je na tom dobré, že si můžu vyzkoušet jaké to je být na lavičce a zasahovat do hry jen pokyny a ne hrou samotnou. Do budoucna si chci udělat licenci C a pak možná pokračovat dál. Je to zajímavá hrát a trénovat, je to trochu odreagovaní od hraní. Překvapilo mě, jak je těžké vymyslet dobrý trénink. Tak aby se využil ten počet lidí, který přijde na trénink.
Co na tvé fotbalové vytížení říká přítelkyně Monika, kterou lze občas na zápasech zahlédnout?
Nadšená z toho není. „Zabitý“ všechny víkendy. Trénuji 3x až 4x týdně a to jí taky docela vadí. Fotbalu moc nerozumí a diví se proč pořád ty hráči běhají u sebe.
Jak tipuješ že dopadnou týmy, za které nastupuješ, na konci sezóny?
Se starším dorostem musíme postoupit. B mužstvo musíme zachránit v 1.B třídě. V áčku by bylo dobré umístit se nejhůře na 9. místě, hlavně nemít sestupové starosti jako minulou sezónu.
Děkuji za rozhovor.
Ondřej Havlas: Stalo se mi to poprvé v životě
