Na hřišti, stejně jako i mimo něj, působí dost nenápadně. Až na dvě výjimky, kterých si všimnete až po chvíli. Je vietnamské národnosti a je rozeným kanonýrem. Během prvního turnaje nastřílel devět branek a byl druhým nejlepším střelcem. Na turnaji v Říčanech, kde byla podstatně větší konkurence se se třemi brankami stal společně s
Pavlem Lanou nejlepším střelcem Tempa.
To je
Viet Anh Vu, kterému však nikdo neřekne jinak než
Jirka, což je počeštěné jméno pro tohoto skromného a slušného fotbalistu, který má čich na branky a ví kam se před brankou postavit.
Do Česka přišel ve čtyřech letech a přestože jeho nejčastější odpovědí je jednoslovná věta "Ano", mluví perfektně česky.
Jirka se narodil v Rusku a ve čtyřech letech se společně s rodiči přestěhoval do Česka. Fotbal ho vždy bavil a už v Praze prošel několika kluby jako jsou Průhonice a Písnice. Na Tempo přišel, protože si na autobusové zastávce všiml plakátu, který zval na
Fotbalovou abecedu.
V Praze žije se svými rodiči a se svým osmiletým bratrem.
Jirko, je to určitě tvůj první rozhovor který poskytuješ, nemusíš být vůbec nervózní řekni mi jak jsi se vlastně dostal do Tempa?
Všiml jsem si spolu s kamarádem Milanem plakátu na zastávce, že Tempo pořádá soutěžní odpoledne, tak jsme se přišel podívat a bylo to. Na Tempu se mi moc líbí.
Česky mluvíš perfektně, nikdo by třeba po telefonu nepoznal, že jsi se narodil v Rusku, pamatuješ si ještě něco z ruštiny?
Ne, to ne. Chodil jsme tam sice do školky, ale rusky už neumím vůbec nic. Ani to nepotřebuji, doma mluvíme vietnamsky, česky jsme se naučil a ve škole se ještě učím anglicky.
Co škola? Jaký je tvůj nejoblíbenější předmět?
Určitě tělocvik a asi také informatika.
Branky střílíš jako na běžícím pásu na tréninku i na halových turnajích, na postu útočníka se cítíš asi nejlépe, nemám pravdu?
Je to tak. V útoku hraji nejraději.
Máš nějaký fotbalový vzor, nějakého fotbalistu, kterému se chceš podobat?
Ne to nemám.
A tvůj oblíbený klub, kterému fandíš?
Pak to bude asi Sparta, Sparta Praha.