Zhodnocení účasti domácího týmu na turnaji Tempo Cup 2005 ročníku 1995 a mladších připravil Alexander Holko. Připomínáme, že starší přípravka B na turnaji vybojovala vynikající páté místo.
Nejenom perný, ale i parný den čekal starší přípravku B v sobotu na domácím turnaji Tempo Cup 2005. O tom, že to nebude procházka růžovou zahradou jsme věděli již při pohledu na naši základní skupinu. Trenéru Patriku Šedovi ještě ubral na náladě fakt, že se mu na poslední chvíli rozsypala skoro celá obrana.
První zápas s našim obvyklým turnajovým soupeřem Marilou Příbram jsme začali velmi špatně. Několik chyb naší nanovo sestavené obrany, jako i méně důrazu před ní, dovedlo soupeře k lehkému vedení 2:0 již ve třetí minutě utkání. Pak se naši hráči začali soupeři přibližovat jak rychlostí tak umem a výsledkem bylo snížení v poslední minutě po krásné akci naši zálohy a útoku. I když jsme se ve druhém poločase snažili vyrovnat, udeřilo nakonec dvakrát na druhé straně. Výsledek 4:1 pro Marilu.
Do utkání s Interem Bratislava jsme nastupovali s vědomím, že jedině vítězství nám přinese body i do čtvrtfinálové skupiny. Kvalitní zápas, ve kterém stálo víc střeleckého štěstí na kopačkách našich hráčů, znamenalo vedení 2:0. Ve druhé půli měl Inter místy velkou územní převahu, kterou se mu naštěstí nepodařilo střelecky zúročit, a tak jsme mohli slavit vítězství 2:0.
Před posledním zápasem v základní skupině s Loko Vltavín nebyl trenér spokojený s prací některých hráčů obranné trojice, a proto došlo k některým změnám v sestavě. V samotném zápase hráči konečně ukázali, že hrát fotbal nezapomněli a soupeře celkem lehce vyprovodili ze hřiště vítězstvím 6:1.
Do čtvrtfinálové skupiny si naši hráči přinesli nakonec tři body z vítězného zápasu s Interem. V parném odpoledním vedru na nás čekal první nelehký soupeř - Meteor VIII. Kdyby probíhala tipovací soutěž, tak bych dal před zápasem remízu. Po zápase, který nakonec skutečně skončil remízou 0:0, jsem musel ale dát za pravdu Patrikovi, že naši kluci v tomto zápase měli na vítězství. Protože ale v zápase bojovalo jenom pět hráčů a ostatní si vybrali odpolední siestu, nemohl být Patrik v žádném případě spokojen.
Po tomto zápase se mohla atmosféra v kabině krájet, a to na nás čekal jeden z nejlepších týmů - Jablonec. Jako mávnutí kouzelným proutkem mohu nazvat výzvu Patrika k složení slibu hráčů, že od teď již nevzdají ani jeden souboj, že budou bojovat jako tým a ne jako jedinci a že již neprohrají jediný zápas. Kdo viděl zápas našich hráčů s Jabloncem, možná bude a možná nebude souhlasit, ale pro mě to byl nejlepší zápas turnaje. Naši hráči vletěli na favorizovaného soupeře bez jakéhokoliv respektu a mírně zaskočený Jablonec dlouho nevěděl, co se na hřišti děje. Až krásná střela jabloneckého hráče, která naštěstí skončila na spojnici naší branky, probudila i soupeře a byl k vidění vynikající zápas. Hráči obou mužstev nevynechali jediný souboj, předváděli krásné akce, které několikrát fotbalový fanoušek odměnil velkým potleskem. A když i poslední souboj našeho obránce s útočníkem hostů skončil vítězstvím našeho hráče, dočkala se obě mužstva zasloužené remízy 0:0, ale i potlesku diváků.
A mávnutí kouzelným proutkem pokračovalo i v zápase s dalším soupeřem – Optimem sport. Opět bylo vidět týmového ducha, krásné akce, které rozložily obranu soupeře a přispěly k našemu vítězství 4:1, které nakonec znamenalo, že se naši hráči utkají o celkové páté místo.
Na jméno našeho soupeře jsme si s radostí počkali hodinku a když ustoupila bouře nad hřištěm a své zápasy dohrála další čtvrtfinálová skupina, bylo jasné, že jím nebude nikdo jiný než ČAFC. Tedy soupeř, kterého jsme si skutečně nepřáli, ale který se stává již naším údělem.
S týmem Čafky se potkáváme již řadu let (ještě když většina jejich hráčů hrála za Háje a našich za Libuš) a kluci se navzájem velmi dobře znají. Já sám si nepamatuji, kdy se nám podařilo nad nimi vyhrát. Proto jsme byli všichni zvědaví, zda kouzelný proutek zaúřaduje i tentokráte. A on skutečně úřadoval dál. Hlavně ale úřadovali naši hráči na hřišti a soupeře, kterého známe předvádět důrazný a někdy až agresivní fotbal, nepustili téměř k ničemu. Naopak předvedli opět krásné akce a i když se to před zápasem nepředpokládalo, ke slovu se dostali všichni hráči z lavičky a hru to nijak nepoznamenalo. Nakonec jsme Čafku ze hřiště smetli a vítězstvím 3:0 si zabezpečili celkově páté místo.
Branky FC Tempo: Nwogu, Linhart, R. Čech a Pokorný 3, Kodiš 2, Matějček, Eichler.
Sestava: Cahyna - Kalina, Holko, Hendrich, Hanzlík, Eichler, Linhart, Kodiš, Nwogu, Čerkašin, Pokorný, R. Čech, Fencl, Matějček, Klimovič.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem organizátorům za skutečně skvěle připravený turnaj, trenérům za to, že klukům dávají to nejlepší co můžou dát – lásku k fotbalu a hlavně klukům, že i sami sobě dokázali, že dokážou hrát krásně, jednoduše a přitom efektivně a důrazně (asi se na Zličíně dobře dívali).
Myslím, že největší ale poděkování patří rodičům kluků, kteří si teď mohou zrelaxovat svoje nervy a připravit se na ještě těžší podzim. Užijte si chalup, zahrad, vody, přátel – na podzim se k tomu nedostanete.
Krásné prožití dovolenek a prázdnin
Starší přípravka B: Mávnutí kouzelným proutkem
