St. přípravka A: Slavoj Vyšehrad - FC Tempo 0:1

Zasloužené vítězství ve druhém zápase zimního turnaje Aritmy vybojovala starší přípravka A. Některé stabilně hrající kluky opět doplnili fotbalisté, kteří většinou nedostávají tolik prostoru. Na rozdíl od zápasu protí Hájím ale tentokráte tzv. náhradníci nebyli tolik vidět.

FC Tempo – Slavoj Vyšehrad 1:0 (0:0)
Branky: Doupovec.
Sestava: Cahyna – Holko, Polívka, Hanzlík, Hendrich, Doupovec, Eichler, Sukalovský, Pokorný, Fencl, Vencl, R.Geissler, Jantol, Folprecht, Klimovič

Tabulka turnaje je v levém sloupci v sekci Tabulky 2005/06

Možná za tím bylo i zkoušení nového ofenzivního rozestavění 2-3-2, kterému se lépe přizpůsobili zkušenější spoluhráči a možná i hodně nevlídné počasí – veliký vítr a déšť.

Narazily na sebe dva celky, které jsou ve svých skupinách I. třídy starších přípravek na druhých místech, a tak se dalo čekat vyrovnané utkání. První poločas se hrálo skutečně velmi vyrovnaně. Soupeře vítr hnal na naši branku a nám naopak hodně bránil v zakládání akcií, protože míč nepředvídatelně měnil směr nahrávky. Dá se říci, že i na šance to bylo vyrovnané. Soupeř měl vlastně jedinou - přímý kop z 9 metrů, za hraní rukou brankaře mimo brankoviště, který ale poslal do zdi. Naši hráči si vypracovali dvě nebo tři dobré příležitosti, ale jejich nemohoucnost kopnout míč z metru nebo dvou do branky byla obdivuhodná.

Do druhého poločasu jsme nastupovali s větrem v zádech a i s odhodláním dotáhnout zápas do vítězného konce. To ale předpokládalo, že vstřelíme alespoň jednu branku. Nemohoucnost našich útočníků ale pokračovala i nadále, i když jsme ve druhé půli převzali otěže zápasu do svých rukou a vytvořili si několik výborných šancí na střelení gólu po hezkých kombinačních akcích a pasech do volného prostoru. Nakonec jsme byli rádi, že vyšla alespoň ta jediná, kterou po nahrávce Petra Sukalovského zakončoval střelou k pravé tyči Honza Doupovec.

Naše špatné zakončování nás mohlo i mrzet, protože soupeř také podnikal nebezpečné výpady k naší brance a snažil se o vyrovnání. Dvojice obránců však stála pevně na svých nohou a s pomocí Vojty uhájili naše čisté konto. Všichni kluci si zaslouží poděkování za svůj výkon v nevlídném počasí, ale ještě větší si zaslouží hlavně Holko, Doupovec, Polívka, Hendrich, Eichler a Cahyna, za velké penzum vykonané práce a výborné přizpůsobení se novému rozestavění. Je škoda, že se v tomto novém rozestavění neukázali útočníci, protože hlavně jim je tento systém šitý na míru.