Úplně odlišný průběh utkání oproti podzimnímu zápasu byl k vidění na umělé trávě Admiry. Jestliže se na podzim hrál na hřišti jakýsi druh billiardu, teď se hrál skutečně fotbal, se vším, co k tomu patří. O až neskutečnou diváckou kulisu, kterou není někdy slyšet ani na prvoligovém hledišti, se postarali domácí fanoušci, jejichž hlasivky byly dvanáctým domácím hráčem. Naše jarní neporazitelnost v této soutěži měla docela na kahánku, protože k remíze jsme se dopracovali již v nastaveném čase.
Admira/Slavoj - FC Tempo 2:2 (0:1)
Branky Tempa: Matějček, Nwogu.
FC Tempo: Holko – Hanzlík (24. Folprecht), Kalina, Polívka, Fencl (26. Vencl), Kocábek, Geissler R. (28. Eichler), Hendrich, Geissler P., Matějček (40. Dittrich), Pecha (29. Nwogu).
První příznaky toho, jak to bude na hřišti vypadat, byly patrné hned z kraje zápasu. Naši i domácí hráči se většinou soustředili na útok a obrana obou celků měla co dělat, aby zastavovala útočné akce. Ta naše navíc v tomto zápase vytvořila hodně přehmatů, a tak se sama dostávala do těžce řešitelných pozic. Domácí zahájili tak, jak u nás skončili. Vysoký nákop do našeho pokutového území, který v podzimním zápase vedl k vyrovnání, tentokráte Holka v naší brance nepřekvapil a Marek si mohl poprvé osahat míč.
Hned z protiútoku v 7. min. na druhé straně hřiště výborně Hendrich vysunul Matějčka, který z voleje nedal domácímu brankáři šanci. Právě ale Tomáš zapomínal plnit i svoje obranné povinnosti, a tak hlavně po naší levé straně domácí opět zaveleli k útoku. Po dalším rychlém průniku do naší nesoustředěné obrany v 8. min. utkání a centru domácích před branku, až pád Marka před nohy domácího hráče zabránil vyrovnání a míč skončil v rukách našeho brankáře. Za minutu se situace opakovala po zaváhaní Tomáše Hanzlíka, Marek však byl u dlouhého balónu dříve a dostal jej pod kontrolu. V dalších minutách utkání se ale víc začali projevovat naši hračičkové a vytvářeli také celkem slibné kombinace, jenomže to nám nebylo k ničemu, protože náš útok byl bezzubý. Za zaznamenání již stál jenom přímý kop Hendricha v 18. min. a náš závar ve 23. min., kdy po nakrátko zahraném rohu a centru do malého vápna se hned trio našich hráčů snažilo překonat domácího brankáře, ale k naší smůle se to nepodařilo ani jednomu.
Druhý poločas domácí, hnáni svými fanoušky, své tempo ještě vystupňovali a rychlonozí útočníci domácích zle zatápěli naší obraně. Nám ale úplně přestala pracovat levá strana zálohy a jednoho bezzubého útočníka vystřídal další, který se začal utápět v různých kreacích, jenom ne v rychlém přenosu míče před soupeřovu branku. Proto v 35. min. přišel i první trest. Rozhodčí faul na našeho hráče posoudil jako jeho ruku a po přímém kopu se domácí útočník lehce dostal k míči, kterým před ním vládl Kalina a střelou k vzdálenější tyči nedal Holkovi šanci.
Naštěstí nám ještě jakžtakž fungovala pravá strana zálohy, a tak se ve 40. min. utkání objevil sám před domácím brankářem Kocábek, ale míč vedl moc dlouho, a tak jeho pozdní střela skončila jenom v náručí brankáře. Obdobná situace na naší straně přišla však ve 45. min. Po dalším zaváhání Vaška se sám před naším brankářem ocitl domácí hráč a jen včasný Markův pád pod jeho nohy zabránil míči v naší síti. K odraženému míči se však nedostal nikdo z našich hráčů a tak další atak naší branky vyřešil až Polívka, který v brance zastoupil za Marka a míč poslal do bezpečí. Jenomže ve 48.min. Patrik Geissler přišel zbytečně o míč a na následný centr Folprecht jenom koukal, jak jej jeho protihráč usměrňuje do naší branky z hranice pokutového kopu. Naštěstí pro nás pravá záloha opět zafungovala. Kocábek rychle rozehrál aut, čímž značně zaskočil domácí hráče, Eichler míč zatáhl k malému vápnu, odkud místo střely zvolil přihrávku na Nwogu, který tentokráte zvolil strategii střílet, a tak jeho tvrdá střela rozvlnila síť domácí branky a ukončila zápas.