Za krásného nedělního počasí jsme byli pořadateli turnaje, které ho se účastnilo šest mužstev a hrálo se systémem každý s každým na 2 x 8 minut. V turnaji jsme se utkali s těmito soupeři:
Tempo – ČAFC 0:0
Náš první zápas v turnaji jsme odehráli proti našemu soupeři v Minicupu s přílišným respektem a z toho vypovídá i výsledek utkání. Především obrana zahrála na výbornou, což je vidět i na skóre, ale útok nám dělal již od začátku problémy, ačkoliv v něm nastupovali Honza Polívka s Vojtou Soukupem. Malá střelecká produktivita byla mým největším zklamáním, jelikož jsem duu Polívka - Soukup věřil, že budou postrachem obran soupeřů.
Tempo – Vršovice 2:2
Do druhého zápasu jsme šli s tím, že Union porazíme, přeskupili malinko sestavu, abychom hráli útočněji, jenže ejhle, velmi brzo v 1. poločase jsme prohrávali 0:2. Do poločasu se nám bohužel nepodařilo se skórem nic udělat. Do druhé půle jsme nastoupili opět ve stejném složení, jako v prvním zápase, a odměnou bylo snížení Vojty Soukupa na 1:2 a v dalším průběhu si po dobře zahraném rohovém kopu Honzy Šinárka srazili vršovičtí míč do vlastní sítě – 2:2. Na konci utkání jsme měli dokonce šance i na vítězství, když Honza Polívka utíkal sám na branku, ale zpomalením ho doběhl obránce a míč mu stihl vypíchnout. Vzhledem k vývoji zápasu jsem velmi spokojen s remízou, jelikož jsem nedoufal, že se kluci ve druhém poločase tak zvednou a budou i kousek od vítězství, což by bylo asi vůči dobře hrajícím Vršovicím dost kruté.
Tempo – Admira 0:3
Zápas s Admirou, naším velkým soupeřem, se vyvíjel od začátku docela dobře, dobrý výsledek jsme drželi skoro celý první poločas, ale na konci poločasu po naší chybě jsme nechali soupeře skorovat, což bylo pro vývoj zápasu klíčové. Do druhého poločasu jsme ještě zkoušeli s výsledkem něco udělat, pár šancí jsme měli, ale v zakončení jsme byli opět velmi špatní. Naše šance skončily nevyužity, zato Admira ještě dvakrát skórovala. Zajímavý zápas jsme mohli zdramatizovat, kdybychom nebyli tak slabí v koncovce. Výsledek je sice jeden z vyšších, ale na hřisti jsme soupeři nenechali nic zadarmo a velmi mě překvapili kluci z lavičky, kteří nastoupili ve druhém poločase a vytvořili si dokonce i šance.
Tempo – Mladá Boleslav 1:0
Zápas, který byl pro nás klíčovým, jen přes výhru jsme mohli ještě pomýšlet na medaile, sice ne z toho nejzářivějšího kovu, ale na bronz určitě. Nasazení a bojovnost klukům nechyběla, jen opět ta naše mizerná koncovka, jelikož jak Soukup, tak později Tomáš Jirků se ocitli úplně sami před boleslavským brankářem, ale jejich zakončení skončilo v náruči brankáře Boleslavi. Avšak remízu nepřipustil Honza Polívka, který vstřelil jedinou branku zápasu a získali jsme tak důležité tři body. Mladá Boleslav přijela s velmi mladým kádrem, ale ač skončila celkově na posledním místě, herně určitě nezklamala a nás nepříjemně potrápila.
Tempo – Most 0:2
Poslední zápas turnaje s přetěžkým soupeřem z Mostu jsme odehráli vcelku dobře, poločas prohráli 0:1, když jsme po chybě obrany nechali skorovat soupeře. Většinu prvního poločasu jsme se sice nedostávali ani na soupeřovu půlku, jak nás mostečtí sevřeli, ale obrana docela fungovala. Ve druhém poločase neponechali hosté z Mostu nic náhodě, ale i přes fantastické zákroky Hájka v naší brance si pojistili vedení a nedovolili nějaké drama. Co mostečtí předváděli, za to by se nemuseli stydět mnohem starší kluci. Jejich kombinace na jeden dotek s následným zakončením uchvacovaly nejen mě, ale i všechny přítomné. Zasloužení vítězové turnaje.
Konečné pořadí: 1. FK SIAD Most, 2. FK Admira Praha, 3. ČAFC Praha, 4. FC Tempo Praha, 5. SK Union Vršovice, 6. FK Mladá Boleslav.
FC Tempo: Hájek – Šinárek, Mašek, Jirků, Málek, Mišovič – Polívka, Soukup, Černý T., Sinkule, Potměšil.
Branky: Soukup, Polívka, vlastní.
Tým vedli trenéři: P. Kamitz, F. Koubek, B. Mišovič