Opět krásné skoro letní odpoledne, opět prohra. Klasicky se místo soustředění na zápas řešily v kabině "důležitosti" typu první autosexuální zážitky z předešlé noci, či počet krabiček Marsek vykouřených během posledního týdne. Není tak divu, že naši hráči úspěšně navázali na předchozí zápas a po osmi minutách znova prohrávali 0:2. Taktiku hrát po zemi se podařilo dodržovat pouze při rozehrávání po obdržených golech ze středového kruhu. Poté zase lítaly míče vzduchem a nahnaly strach nejedné vlaštovce stěhující se do teplých krajin. Soupeř praktikoval stejný styl hry, takže fotbal byl tak krásný jak pohled na vlastní babičku ve sprše. Rozdíl mezi týmy ale byl v tom, že soupeř aktivně napadal a běhal. Pak se podařilo sice krásnou střelou snížit Patriku Hnatovi, ale prakticky ihned po rozehrávce jsme inkasovali na 1:3.
Stává se tak již tradicí, že po vstřelení gólu se hráči naburcují a vždy očekáváme tlak a místo toho okamžitě dostáváme sami branku. Do druhého poločasu jsme vstoupili o něco lépe, ale šance jsme si přesto nevytvořili. Bohužel opět udeřilo na druhé straně. Jiskřičku naděje pak svými kopačkami vykřesal chvilku po vystřídání po hezkém pasu Marka Bendy Ondra Šulc, ale naši borci opět dostáli svému jménu a během minuty nechali soupeře opět odskočit. Zbytek zápasu se již dohrával. Bohužel musím konstatovat, že Hostivař vyhrála zaslouženě. Nadějí pro příští zápasy aspoň zůstává druhý poločas, kdy kluci začali i trochu bojovat.
FC Tempo - SK Hostivař 2:5 (1:3)
Branky Tempa: 14. Hnat, 71. Šulc.
Tempo: Varecha - Janura (63. Benda), Mrázek, Louda, Nehasil, Procházka, Hlavík, France, Macák, Balun, Hnat (71. Šulc).