Zápas začínal v brzkých popoledních hodinách a nejeden náš hráč přišel s ještě umaštěnou pusou od kachničky se sedmi knedlíky a hlavně plným žaludkem. Počasí stálo řečí P. Čtvrtníčka, potažmo I. Horníka, za vyližp...el (za nic). Podzim již naplno propukl, a tak byla zatažená obloha, teploty těsně nad nulou a hnusný opar na nebi. Prostě počasí na fotbal v televizi, či na počítači.
Podzimní depresi navíc umocnil i náš výkon v prním poločase, kdy jsme hráli katastrofálně, srovnatelně s výkonem Slavie na Arsenalu. Narozdíl od sešívaných jsme ale měli to štěstí, že jsme vždy dokázali na gól soupeře odpovědět. Opět se nám podařilo překonat rekord v rychlosti obdržení branky, kdy jsme inkasovali asi ve dvacáté vteřině. Před námi už je jen gól Itálie v přátelském utkání proti výběru Tadžikistánu, který na místo zápasu nedorazil.
Všechny naše góly v první půli padly po standartních situacích. Hezky se trefil David Balun, chytře Daniel France, lacině Tomáš Mrázek. Poločas pro nás skončil malým zázrakem, když na pomyslné tabuli skóre svítil výsledek 3:3. Druhá půle byla již z naší strany lepší. Hráči se začali pohybovat (zřejmě vytrávili) a na hru se místy dalo koukat i s otevřenýma očima. Nejdříve nás po skrumáži dostal do vedení střelou k tyči Patrick Hnat a zanedlouho poté rozhodl z penalty, po faulu na Davida Baluna, svoji druhou brankou Dan France. Utkání se poté již jen dohrávalo.
FC Tempo - FK Slavoj Vyšehrad 5:3 (3:3)
Branky Tempa: France 2, Balun, Mrázek, Hnat.
Tempo: Macák - Louda, Selichar, Hlavík, Benda, Šulc (56. Procházka), France, Balun, Mrázek, Nehasil, Hnat (71. Houška).
Ml. dorost: FC Tempo - FK Slavoj Vyšehrad 5:3
