Ročník 2007/2008 se stal pro většinu kluků první zkouškou, jak chutná soutěžní utkání, hrané pod záštitou Pražského fotbalového svazu. Loňský startovní ročník Mini Cupu byl výborným testem, a tak kluky už jen tak něco nepřekvapilo.
Další z novinek bylo letní soustředění. Poslední prázdninový týden jsme se vydali do krásné přírody Krkonoš, do malé vesničky, mezi Jabloncem nad Jizerou a Vysokým nad Jizerou, do Horní Tříče do Penzionu Esprit. Většina kluků byla dokonce poprvé bez rodičů 5 dní se svými kamarády a trenéry, ale určitě si nikdo nemohl na nic stěžovat. Výborná kuchyně, skvělé ubytování, spoustu legrace a zážitků, ale také fotbalové dřiny. Soustředění jsme pojali jako jednu velkou hru a soutěž, takže kluci v každém tréninku bojovali o co nejvíc bodů, které se promítaly do průběžného pořadí.
Před samotným vstupem do ostrého zápasu jsme si v rámci soustředění zahráli s týmem Ruprechtic, který byl taktéž na soustředění v nedaleké Lomnici nad Popelkou a kde si kluci ještě hledali a teprve se rozkoukávali.
Vstup do soutěže se vydařil, leč jsme měli menší obavy, že by nás mohlo něco rozhodit, ale naše obavy byly zbytečné, jak se nakonec ukázalo! Do každého zápasu jsme šli s cílem soupeře porazit, což se nám ne vždy podařilo, ale nikdy jsme soupeři nedali nic zadarmo a kluci makali nadoraz, s přispěním samozřejmě velmi hlučného povzbuzování rodičů a všech, co nám fandili.
Po celkem vydařeném začátku, kdy jsme ze tří zápasů vybojovali 6 bodů, však přišla na kluky buď únava, či pokles formy, což se značně promítlo i do tabulky. Začalo to nepříjemnou prohrou doma s Třeboradicemi, kdy kluci vedli ještě 10 minut před koncem 1:0 a nakonec prohráli 1:4. Byl to zápas hraný za neustálého deště. A asi i proto nedorazil rozhodčí, tak se této role zhostil Roman Mašek. Následné 4 zápasy byli kluci jako vyměnění. Připadalo nám, že si nevěří, že se bojí, že neumí vyhrávat. Čekal nás zápas v Kolovratech, kde jsme loni v pohodě v Mini Cupu vyhráli, ale tentokrát to bylo úplně jiné, z hrubek jsme dostali 2 góly a jelikož jsme dokázali vstřelit jen jeden, opět jsme prohráli. Aby toho nebylo málo, čekal nás přátelák na Admiře, s velmi silným soupeřem, který se klukům vůbec nevyvedl a vysoká prohra 0:8 byla další pohromou. Poctivě jsme trénovali, nechali klukům větší volnost a pomalu jsme se dostávali do zajetých kolejí. Už to vypadalo, že ten obrat nastane v utkání s Xaverovem, ale opět jsme prohráli na domácí půdě 0:1, když 2 minuty před koncem jsme si dali vlastní gól, smůla...
Tím jsme ale již měli vypitý náš kalich hořkosti až do dna!!! Následoval těžký zápas na Vyšehradě. Již se lámal chleba, k tomu, abychom udrželi kontakt s těmi nejlepšími, jsme museli bodovat. Kluci sice nikdy totálně nepropadli v mistrovském utkání, ale chybělo jim štěstí v koncovce, přičemž do šancí se dostat dokázali. Do utkání jsme šli s menší obavou, jelikož nám chyběli někteří kluci, ale naopak s posilami z "áčka". Blýskl se především Obermajer, který dvěma góly rozhodl o výsledku a třech bodech. V prvním zápase v brance se představil Honza Šinárek, uhájil čisté konto, leč moc práce neměl.
Před podzimními prázdninami jsme si předehráli utkání s Podolím a to už byla jiná písnička. Za sychravého počasí jsme hráli líbivý fotbal, s hodně brankami a jednoznačným vítězstvím si kluci začali více věřit. V brance se vystřídali oba brankáři Mišovič i Šinárek. Byla radost se dívat, jak to kluky baví a za neustálého povzbuzování od rodičů jsme si to i my, trenéři, náležitě užívali.
Po prázdninách nás již čekaly krutější podmínky, jelikož počasí se rapidně horšilo, tak i tréninky jsme museli náležitě upravit a zkrátit ze tří tréninkových jednotek na dvě. Ač byla možnost ještě chodit do tělocvičny, zvolili jsme přípravu venku, kde nás čekala ještě poslední dvě kola. Do Dubče jsme odjeli potvrdit formu z předchozích utkáních proti týmu ze spodních pater tabulky. Poprvé se blýskl hattrickem Kryštof Tököly a tím korunoval svou vzrůstající formu z posledních zápasů a stal se tahounem mužstva. O naše čisté konto se opět postarali Martin Mišovič a Honza Šinárek.
Poslední kolo se odehrálo 11.11., na den, kdy slaví svátek Martin a ten tentokrát skutečně dorazil na bílém koni, což nám moc velkou radost neudělalo. Největší změna byla v tom, že jsme museli změnit domácí hřiště a vzít zavděk umělkou v nedalekých Štěrboholech. Čekal nás druhý tým tabulky z Klánovic a v případě výhry jsme se na ně mohli bodově dotáhnout. V sobotu byla umělka ve Štěrboholích úplně pod vodou a do neděle do rána byla pokryta až 5 cm sněhu a neustále sněžilo. Což jsme neměli moc velkou radost, proti týmu, který byl převážně složen z kluků ročníku 99. K tomu všemu nedorazil ani rozhodčí, ale naštěstí se našel dobrovolník z řad tatínků hostujícího týmu, tak jsme mohli začít. To, co jsme si přáli, bylo vítězství a to se povedlo, když o výhře rozhodl Honza Polívka. My tak můžeme v klidu přes zimu nabrat potřebné síly k tomu, abychom se poprali o mety nejvyšší a pokusili se zaútočit i o postup! Na první celek narazíme již ve druhém kole na domácím hřišti, kdy budeme moci zmenšit náskok Loko Vltavín na prvním místě a později snad, i za pomoci soupeřů, se dostat na postupové místo my.
Poděkování za hladký průběh podzimní sezony patří těmto borcům, kteří se prali o co nejlepší výsledky na hřištích: Ctibor Dominik, Černý Jonáš, Černý Tomáš,
Ehrlich Petr, Hájek Petr, Hanzlík Matyáš, Holub Dominik, Hozák Denis,
Choc Adam, Jirků Tomáš, Kaštil Jiří, Klarič Dario, Kopecký Matěj, Lidický Patrik, Lukeš Lars, Málek Lukáš, Mašek Tomáš, Mišovič Martin, Neckař Petr, Obermajer David, Obuškevič Martin, Polívka Jan, Rod Lukáš, Rožníček Tomáš, Soukup Vojtěch, Šinárek Jan, Tököly Kryštof a Vágner Darek za pravidelnou docházku, kdy se nám scházelo kolem 15 – 18 kluků na skoro každém tréninku, ale i rodičům, příbuzným a známým, kteří na Tempu či s Tempem strávili zajímavé a příjemné chvíle.
V zimním období budeme i nadále trénovat třikrát týdně, dvakrát v tělocvičně a jednou venku na umělé trávě na Tempu a to až do března. Zimní soustředění v plánu nemáme. Víkendy zpestří několik zajímavých turnajů, především Tempem pořádaných, se známými, ale i s novými soupeři.
Doufáme, že v červnu budeme moci psát také o samých radostných a zajímavých okamžicích, které nás potkají.
Ml. přípravka B: Hodnocení podzimu 2007
