Ve dnech 9. – 16.2. absolvoval A tým Tempa soustředění v krásném prostředí Lužických hor, konkrétně v Horním Podluží. Soustředění se dle slov trenérů i hráčů vydařilo po všech stránkách.
Odjezd na soustředění byl náplánován již na sobotu dopoledne a v odpoledních hodinách hráči absolvovali první tréninkovou jednotku-výběh do místní přírody. Ani jeden z hráčů neprotestoval a bylo vidět, jak se všichni fotbalisté na tréninkovou jednotku těšili. Večer se uskutečnil slučovací večírek, který utužil partu.
Kdo očekával bohapusté opíjení se, musel být zklamán. Hráči nejen mě překvapili a večer navštívili místo hospody městské divadlo ve Varnsdorfu. Dle slov iniciátora tohoto nápadu, Lukáše Martínka, se hráči už dopředu domluvili zajít společně na představení Prodaná nevěsta. Poté někteří méně kulturně zaměření lidé již odcestovali směr hotel (včetně mě, který jsem žel operu nestihl) a jiní pokračovali dále za kulturou. Městská večerní doprava v tomto cípu republiky nefunguje o víkendech příliš dobře a proto naši svěřenci absolvovali přesun taxíky. Ihned po zasednutí do automobilu prohlásil další aktivní kulturista (neboli kulturní maniak) Michal Netušil: „Na nebližší výstavu.“ Někteří tak odjeli dále za kulturou.
Jako neúnavní milovníci umění se pak ukázala dvojice Michal Netušil s Pepíkem Hurkou, která ihned po zhlédnutí výstavy zamířila „o dům dále.“ Návrat na hotel se tak různil dle jedinců. K první dopolední tréninkové jednotce nevyběhli všichni. Celkem očekáváně někteří hráči ještě rozdýchávali árii „Proč bychom se netěšili..“, a tak jsme ranní fázi absolvovali v omezeném počtu. I tentokrát musím pochválit přístup všech zúčastněných. A pochvalu můžu v podstatě udělit za celý týden. Až na výjimečné konstruktivní dobře míněné rady několika hráčů, všichni z A-týmu plnili tréninkový plán na 120 %.
Během týdne též tým navštívil 3x posilovnu a 2x pěknou halu v Rumburku. Každý den též Áčko odehrálo hodinku velmi prestižního fotbálku, který se nejednou stal po nějakou stranu drsným Kpéčkem (čili klasickým poníženíčkem). Dva večery též proběhly u videa. Původně měla býti takovéto setkáni tři, ale první z důvodů příliš umělecky ztvárněného filmu, muselo odpadnout. I tak ale myslím tyto přednášky a ukázky taktických (u zápasu Real-Barcelona) a netaktických (u zápasu Tempo-Bohemians B) prvků přinesly své ananasy. Ostatní večery probíhaly vesměs podobně. Ať už kombinovaným večerem prózy a poezie, kdy většina z kluků odpřednášela ostatním pomocí handsfree a telefonu nějaký oblíbený dialog dvou zamilovaných lidí, či třeba jen pantomimickým a pohybovým ztvárněním různých situací. Zde bych vyzdvihl krásné pohybové číslo Michala Netušila, který s pomocí židle velice realisticky znázornil postřelenou vlaštovku padající k zemi.
Poslední večer se stal one man show našeho maséra Robina Nožiny, který překonal rekord v množství snědeného špenátu a švestek. Vše nakonec navíc zbrousil velmi ostrou Zubatou pilou, která byla naleštěna octanem sodným (tzv. oktanem sodným). O tom, jak zákeřná může být tato sloučenina, jsme se přesvědčili při pohledu na Robina všichni. Nicméně i tuto nepříjemnost Robin statečně zvládl a v pátek ráno suverénně odjel do Prahy. Velká část týmu jej následovala večer a poslední zbytek pak v sobotu ráno. V sobotu večer pak následoval zápas zimního turnaje s Meteorem, který jsme žel prohráli 1:5. Nicméně i tak vzhlížíme do dalších dní s optimismem a doufáme, že se popereme o lepší zítřky.
Závěrem lze konstatovat, že soustředění proběhlo v dobré amtosféře a všech cílů, které jsme na něm předsevzali splnit, se skutečně dosáhlo. S napětím a dobrým pocitem tak můžeme očekávat začátek jarní sezóny.
Klasické poníženíčko aneb zákeřný octan sodný
