Říci, že byl tento zápas nepovedený, je veliké zjemnění toho, co se na hřišti odehrávalo. Naši hráči se báli hrát, nechodili do osobních soubojů a někteří neměli ani snahu se příliš hýbat. Vedli jsme sice po krásné střele Baluna z trestného kopu, ale soupeř ihned srovnal. Poté vstřelil dvě branky po rohových kopech, kdy naši hráči místo bránění sledovali, jakže se to má dělat. Do poločasu výsledek 4:1 pro domácí.
V první minutě záblesk naší aktivity, Šulc se uvolnil, vystřelil, zblokovaná rána letí k Hnatovi, ten z voleje do obránce a od něj do branky. Naděje má ale životnost jepičí stařenky a soupeřův kontr-gól nás definitivně posílá do pekel. Pak se zápas již dohrává, inkasujeme další branky. Naší tragičnost dovršuje bojující Benda, který přehraje 4 hráče soupeře a na hranici vápna, sám před brankářem, kopne výstavního krtka, div se nezraní.
Na fotbale jsem již zažil hodně, ale tohle již dlouho ne. Pro mne je to smutnější o fakt, že fotbal mne stojí čas, peníze a nervy a při takovém zápase můžu jen bezmocně sedět na lavičce a sledovat, jak hráči nemají chuť se prát a je jim prakticky jedno, že jsou na hřišti za blbce. Myslím, že po posledních výsledcích by si hráči měli ujasnit, proč vlastně hrají fotbal.
SK Hostivař – FC Tempo 10:2 (4:1)
Branky Tempa: Balun, Šulc
Tempo: Slováček – Selichar (49. Štech), Lacina, Lehký, Přikryl – Procházka, Benda, Kvapil, Šulc – Balun (70. Sehnoutka), Hnat (65. Tročil).