7. dubna jsem psal komentář na utkání s Loko Vltavínem a začínal takto:
„Je to tak, druhé jarní utkání 12. kola přivedlo na naše hřiště průběžně vedoucí mužstvo ligy, Loko Vltavín. Důležitost tohoto zápasu a po právu označení „Zápas jara“ podtrhoval fakt, že v případě jakékoliv ztráty našeho mužstva by soupeř výrazně upevnil své vedení v tabulce a naše šance na dotažení ve zbývajících zápasech by se jevila jako teoretická.“
Dnešní komentář bych mohl začít úplně stejně. V 16. kole jsme zavítali na hřiště prvního mužstva tabulky, Třeboradice. Zápas to byl opět těžký, vždyť v podzimním kole nám soupeř uštědřil porážku doma 1:4. Takže začátek článku stejný, buď a nebo.
Do zápasu kluci vstupovali odhodlaně, nenechali se zneklidnit či rozptýlit bubeníkem domácích, který chvílemi vytvářel bouřlivou atmosféru. Soupeře jsme zatlačili na jeho polovinu a kluci velmi dobře kombinovali a vybojovali jsme dva rohy. Při druhém z nich Polívka trefil tyč! Hned v zápětí jsme zahrávali volný přímý kop Koubkem, jeho dalekonosná střela nadělala velké problémy brankáři, který jen stěží vyrazil před sebe. Tam číhal David Obermajer a vedli jsme ve 3. minutě 1:0!
Nepolevili jsme a tlačili se před branku soupeře. Velmi aktivní Matěj Koubek byl zastaven v 6. minutě v ctihodné vzdálenosti faulem. Sám Matěj si postavil balón a nechytatelnou dalekonosnou ránou pod břevno nedal brankáři šanci -2:0! Dokončením prvních 10. zázračných minut byla opět daleká střela Tomáše Nejedlíka, kdy opět brankáři střela vypadla a Koubek mohl uklidit balón do prázdné brány, 3:0!
Aktivita stále zůstávala na našich kopačkách, M. Koubek krásně zavážel balón po straně a jeho přihrávky jen volaly po brankách (Obermajer levačkou byl velmi blízko). Vtipnou „českou uličku“ předvedl v 15. minutě Kryštof Tököly, kdy ideálně vysunul Robina Šebka, který také levou netrefil ideálně a brankář se štěstím kryl. V 18. minutě nám zatrnulo, když soupeř zahrával přímý kop a střela šla velmi, až nebezpečně, blízko tyčky, naštěstí vedle. Do té doby naše obrana vždy zažehnala všechny náznaky útoků, které se až k Martinu Mišovičovi nedostaly. To, co prošlo, stihnul Martin pokrýt. Pochvala mu náleží za velmi dobré výkopy, které létaly daleko. Pěknými kombinacemi, které se musely líbit nejenom nám, jsme zakončili první poločas, 3:0 pro Tempo.
Druhý poločas jsme začali s cílem zvýšit náš náskok, protože ve vzájemných zápasech výsledek 3:0 nebyl stále dostačující. Proto jsme se opět nastěhovali na polovinu soupeře a do dvou minut jsme zahrávali dva rohy, ale bez gólového efektu. Hra se pak vyrovnala a soupeř začal podnikat velmi nebezpečné výpady. V 8. minutě po sérii přihrávek dokonce trefil tyč.
Tato šance odstartovala pětiminutovku. Hned z protiútoku přišla křižná přihrávka Tökölyho, se kterou Koubek neměl problém a krásnou střelou propálil brankáře, 4:0! Hned po rozehrání a ztrátě míče, dostal se ke střele Šebek a trefil balón dostatečně vysoko, že brankář jen smutně lovil další balón v síti, 5:0! Hned o minutu později tvrdě vystřelil Matěj Koubek, ale brankář soupeře se vyznamenal. O dvě minuty už byl bezmocný, kdy Koubek opět od čáry odcentroval a Vojta Soukup už měl s dorážkou do prázdné brány minimum práce, 6:0!
I když skóre by mohlo naznačovat jednoznačné utkání, soupeř bojoval a byl stále nepříjemný a důrazný. To kluci asi polevili, protože přišla chybka Domina Holuba a soupeř snížil střelou do prázdné branky, 6:1. Hra se začala přelévat, Honza Polívka dostal krásně do běhu, nedal a ani Kryštof Tököly s dorážkou neuspěl. Stejně jako v prvním poločase, „Nedáš, dostaneš“. Malou domů podcenil Martin Mišovič v brance a odražený míč z dálky do prázdné branky nebyl pro soupeře žádný problém, 6:2.
Museli jsme rychle prostřídat a hlavně vyburcovat kluky, protože snad se už viděli v kabině a nechali soupeře hrát. To zabralo, hru jsme zlepšili, zase přibylo pěkných přihrávek a šance se začaly rodit. První neproměnil Obermajer, kdy trefil jen brankáře. Po chvilce opět David Obermajer utekl obraně, přihrávkou přes celou bránu našel u tyče číhajícího Kryštofa Tökölyho a opět dorážka do prázdné, 7:2! V závěru trefil ještě Tomáš Nejedlík po rohu z dálky břevno, čímž udělal tečku za zápasem, který skončil vítězstvím našich barev 7:2!
Tradiční penalty se nám nevedly, údajně balón byl moc lehký a létal vysoko nad branku. Přesto kluci další klíčový zápas zvládli na jedničku a předvedená hra potvrzuje, že každý, kdo byl na hřišti, dává do zápasu kromě umu i srdce. Jen tak dál, k cíli jsme ještě daleko, ale jsme na dobré cestě.
Třeboradice - FC Tempo B 2:7 (0:3)
Branky Tempa: 6., 10. a 34. Koubek, 3. Obermajer, 35. Šebek, 38. Soukup, 46. Tököly
Tempo: Mišovič – Holub, Mašek, Obuškevič, Obermajer, Soukup, Polívka, Tököly, Blažka, Nejedlík, Koubek, Šebek, Polák.
Fotogalerie: (autor: Jitka Kamitzová, www.fctempo.cz)
Ml. přípravka B: SK Třeboradice - FC Tempo B 2:7
