"Zápis tohoto zápasu se mi nepíše lehce. Stále ještě doznívá zklamání nad výsledkem, protože se mohlo zdát, že povinné vítězství bude potvrzeno. Bohužel, nestalo se tak. Ztratili jsme dva velmi důležité body a velmi si tak zkomplikovali naše ambice na vítězství v soutěži a zajištění postupu o třídu výše pro naše následovníky" začal s hodnocením asistent trenéra Roman Mašek.
Podmínky pro zápas byly zcela ideální, počasí, čas i domácí prostředí. Do zápasu kluci vstupovali odhodlaně s vidinou pokračování velmi dobrých výkonů z předchozích soutěžních zápasů. Možná se projevila na většině hráčů únava z nabitého programu, možná to byly myšlenky na odlet čarodějnic z Tempa, nevím, ale první zápis v poznámkách se objevil až v 15. minutě zápasu.
Co se dělo do té doby, byl pěší fotbal, kdy se červeno-žluté přízraky pohybovaly na hrací ploše a nám nezbylo nic jiného, než všemožně je pobízet k aktivitě. Soupeř velmi umně naše pěšáky nepustil k ničemu a s přehledem kontroloval hru. V již zmíněné 15. minutě jsme zahrávali první roh a Vojta Soukup těsně minul odkrytou branku na zadní tyči. A pak se opět nic podstatného nedělo, žádný náznak akce, hra se drobila a utápěla ve špatných přihrávkách, odevzdaných balónech a bitvou o střed hřiště.
Teprve 2 minuty před koncem poločasu se probudila dvojice Obermajer-Obuškevič, kdy na levé straně zvýšili pohyb o 30-40% a tak se dostali v rychlém sledu ke třem střelám, které však skončily méně či více těsně vedle. Za stavu 0:0 skončil první poločas, který jako by vůbec nebyl.
Kluky jsme nepustili ani do kabin, zůstali jsme venku na hřišti a začal hromadný budíček. Do druhé půle jsme šli s odhodláním provést zásadní obrat ve výkonu, ale prvních 5 minut k tomu nijak nesměřovalo. Stále to byl pěší fotbal bez důrazu, zbytečně ztracených balónů. Ale tempo zápasu se začalo zvedat, kluci opravdu začali běhat a začali jsme se prosazovat i do šancí. Zhruba v 10. minutě druhého poločasu došlo ke změně. Byl to Matěj Koubek, který jako mávnutím nějakého čarovného proutku zařadil o několik rychlostních stupňů výš a strhl celé mužstvo k drtivému náporu, kdy se soupeř nebyl schopen dostat na dostřel naší branky.
Vše začalo v 35. minutě, kdy Koubek pronikl typicky po křídle, ale nestihl zakončit a jeho slabá střela byla lahůdkou pro brankáře. V 37. minutě hlavičkoval Obermajer těsně mimo po dlouhém nákopu Nejedlíka. To už naše územní převaha byla opravdu drtivá a jeden útok za druhý se valil na soupeřovu bránu. V rozmezí 4 minut jsme zahrávali 7 rohů, ale fotbalová štěstěna seděla někde uražena za výkon v prvním poločase.
Matěj Koubek hlavičkoval opět vedle branky, dva pokusy skončily v náručí brankáře, ve 46. minutě Soukup trefuje hlavou břevno a jeho dorážka nebyla dost razantní na to, aby skončila v síti. Ve 47. minutě se ocitl zcela sám před brankářem Koubek, a přestože tyto situace většinou nekončí jinak než gólem, střela se mu vůbec nepovedla a vlastně nastřelil brankáře, od něhož šel balón opět velmi těsně mimo.
V tuto chvíli se soupeř bránil s vypětím všech sil a my jsme zoufale bušili do jejich obrany. Vrcholem zmaru byla nádherná rána Nejedlíka, kdy dalekonosná rána trefila břevno, odrazila se dolů a z branky vyskočila ven. Podle většiny diváků byl míč jednoznačně v bráně, ale gól platí v okamžiku, je-li odpískán rozhodčím (ten se však nechal mohutným křikem hostujícího trenéra, jenž stál vedle branky, utvrdit, že branka nebyla, jelikož v okamžiku střely stál daleko od branky!!!). Toto není výčitka, je to jen konstatování, že tento okamžik nebyl klíčový pro tento zápas.
Branku se nám nepodařilo za 50 minut hry vstřelit, proto zápas skončil bezbrankovou remízou 0:0.
„V pátek jsou to již dva dny po zápase, proto mohu klidně, bez emocí zhodnotit, že jsme si výhru nezasloužili, jestliže z 50 minut zápasu hrajeme naplno pouhých 12 minut. Situaci v tabulce jsme si zkomplikovali, není to už jen v našich rukách, můžeme doufat v zaváhání našich soupeřů a v naše vítězství“ řekl asistent trenéra Roman Mašek.
Navíc kluci podali vynikající výkon na turnaji den po zápase (1.5.), kdy vybojovali stříbrné medaile v silné konkurenci na turnaji Admiry, kterou jednou porazili 2:0 a jednou remizovali 0:0. Tím dokázali, že fotbal umí a hrají ho srdcem, bohužel slabší chvilku si vybrali na mistrovské utkání. Výkonem na turnaji se kluci trochu „omluvili“ divákům-rodičům za středu a nám ukázali, že to není tak špatné, jak jsme z toho byli špatní, my trenéři, ve středu.
FC Tempo B – Sokol Kolovraty 0:0
Tempo: Mišovič – Holub, Mašek, Obuškevič, Obermajer, Soukup, Dobiáš, Tököly, Ctibor, Nejedlík, Koubek, Pekárek, Polák, Neckář P., Neckář M.
Nejlepšími hráči byli zvoleni Tomáš Nejedlík, David Obermajer a Matěj Koubek.
Fotogalerie: (autor: Jitka Kamitzová, www.fctempo.cz)
Ml. přípravka B: FC Tempo - Sokol Kolovraty 0:0
