V sobotu vyrazilo Áčko na Julisku, kde hrálo proti druhému týmu přeboru, Dukle. Sobotní počasí vypadalo rozporuplně. Ač svítilo sluníčko a bylo příjemné teplo, daly se vzhledem k mrakům na obzoru tušit přeháňky a déšť. A skutečně. Během předzápasové porady se obloha zatáhla a trávník skropil příval deště. Hřiště pak navhlo a některým našim hráčům to činilo kvůli jejich obutí značné problémy. O tom, že kolíky neměl skoro nikdo, je škoda mluvit. Ale že například Pavel Beneš nastoupil v sálovkách s tím, že se jejich bílá barva hodí k zelenému dresu a červenožlutým štulpnám, již za zmínku stojí. Následky se žel projevily už na začátku, kdy někteří naši hráči velmi klouzali (především Pavel Benešů). Ale k zápasu...Tým posílili Prokop a Šíma z Béčka a Pechar, Roule a Šulc z dorostu. Prokop, Pechar a Šulc dokonce nastoupili v základu.
Taktika byla jasná. Pravda, značně defenzivní, ale proti druhému týmu přeboru na jeho vlastním obrovském hřišti by vše jiné byla sebevražda. Snažili jsme se tedy zahustit střed, vycházet z dobré obrany a snažit o rychlé kolmé míče na mladíka Pechara. Strategie se dařila a Dukla se během dvaceti minut v podstatě k ničemu nedostala. Naopak my jsme měli několik náznaků brejků, u kterých však vždy chyběla finální přihrávka. Jako rána z čistého nebe pak přišel vedoucí gól Dukly. Z pravé strany nacentroval Malý, naše švýcarská posila Muoser podklouzl a Volek dal přes Talu na 1:0. Po první brance se Dukla dostala na koně a vypracovala si asi další tři šance. Teprve ke ke konci poločasu se naše hra opět zkonsolidovala a výsledek 1:0 jsme udrželi.
Do druhé půle jsme vystřídali Fidlera za Rožánka. „Figi“ tentokrát dostal důveru na krajním záložníkovi. Celý trenérský tým se mu snažil o přestávce vysvětlit, že post záložníka obnáší i bránění. Avšak marně. Dá se tedy říci, že již od začátku druhé půle jsme měli ve hře dalšího útočníka. Přitom Fidler nezačal špatně. Hned na začátku poločasu zatáhl míč a prověřil domácího brankáře. Žel to byl jeho nejsvětlejší moment v celém zápase. Naše obrana díky tomu tak nepůsobila už tak kompaktně, ale Dukla si žádnou vážnější šanci nevypracovala. Začali jsme hrozit i my. Velkou šanci měl Pavel Beneš, ale jeho přihrávku před prázdnou bránu vystihl domácí brankář. Dále jsme se rozhodli posílit útok a do hry tak nejdříve pustili Šímu a poté dalšího útočníka Bajara.
Žel jsme v 82. minutě sami inkasovali. Neskutečně mnoho času dostal u lajny domácí Berger a sólo od rohového praporku zakončil gólem. I za tohoto nepříznivého stavu jsme se ale nevzdali a vypracovali si šance. Největší spálil po krásném pasu Netušila Šíma, kdy se mu ani natřikrát nepodařilo překonat brankáře Dukly. Otřepané „nedáš - dostaneš“ opět platilo, kdy jsme v poslední minutě inkasovali třetí gól. Výsledek 3:0 je pro nás až příliš krutý. Nutno podotknout, že i když Dukla neměla moc šancí, byla fotbalovější a vyhrát si asi zasloužila. Nicméně našemu týmu patří uznání za dodržení taktických pokynů. Rozhodně je to příslib do dalších kol a boje o záchranu.
FK Dukla Praha B – FC Tempo 3:0 (1:0)
Branky: 82. a 90. Berger, 22. Volek. Rozhodčí: Severýn – Kotlár, Hlaváč. ŽK: Netušil.
Tempo: Tala – Muoser, Vrba, Netušil, Prokop (76. Bajar) – Rožánek (46. Fidler), Šulc (68. Šíma), Komorník, Hlavička, Beneš – Pechar.
Fotogalerie: (autor: Jitka Kamitzová, www.fctempo.cz)
Muži A: FK Dukla Praha B - FC Tempo 3:0
