Krásný poslední májový den začal pro naše mužstvo ne zrovna růžově. Nejdříve se k zápasu nedostavil nominovaný hráč z B týmu, pak zápas nemohl odehrát další z nominovaných pro zranění ruky. Mužstvu Vršovic jsme chtěli vrátit naší jedinou podzimní prohru, ale zápas dopadl úplně stejně jako na podzim.
Na podzim to byla z naší strany blamáž, ale teď kluci bez pěti hráčů základní sestavy, a k tomu ještě jenom v dvanácti, dřeli v úmorném vedru jak mohli, ale bylo jim to k ničemu.
Zápasu by lépe slušela remíza, protože se většinou hrálo od vápna k vápnu a několik málo střel na obou stranách oba brankáři zdárně zachytávali.
Při pohledu na sestavu a k možnostem jednotlivých hráčů se dá říci, že naše mužstvo celý zápas bylo překvapivě lepším mužstvem, ale kdo nedá branku, nemůže vyhrát.
Přitom hlavně ve druhé půli byl dvakrát blízko branky Vencl, když nejdříve ve 36 min. ve skrumáži před brankou dva metry od branky trefil svou levačkou jenom brankáře a ve 40. min. jej krásným centrem našel Čerkašin, ale Fanda sám před brankou se bál položit do centru hlavu. A tak již za chvíli přišel trest, když ve 42. min. Jantol posílal malou domů, ale tak nešťastně, že se k míči dostal hráč domácích, který nahrál na pravou stranu svému spoluhráči, pro něhož nebyl problém trefit prázdnou branku. Problém byl však v tom, že střílející hráč stál v ofsajdu již před malou domů a hráč, který naběhl na Davidovu pomalou malou domů jej předtím kopl do kotníku, a proto David míč pořádně netrefil. Byla to vlastně jediná velká šance domácích, kterou jim nechtěně připravil zrovna hráč, který v našem týmu dřel jeden z nejvíc.
Co v tomto zápase ale překvapilo, tak to byla neskutečná arogance rozhodčího proti všem z Tempa. Na svých fotbalových cestách zažijeme hodně rozhodčích, i z řad laiků, ale to co předvedl delegovaný rozhodčí v tomto zápase, nemá srovnání s ničím. Přitom na takové „hanspaulce“ není o různé týpky nouze.
Nejenom že v první půli dvakrát vůbec nepotrestal ztržení Vencla v situacích, kdy běžel sám na branku, ale ještě provokoval třináctiletého kluka, aby ho inzultoval, neustále napomínal asistenta na čáře a vrcholem bylo, že chtěl napadnout jednoho z řad realizačního týmu Tempa, když ten žádal konfrontaci domácích hráčů. (Povedeným sudím byl muž jménem Faltys, jenž je s vršovickým klubem spojen, svaz by měl zvážit, zda je v pořádku spřízněné rozhodčí na zápasy nasazovat - pozn. redakce).
Nedá se nic dělat, cíl, který v soutěži mělo několik mužstev, se podaří splnit asi hráčům Bohemians 1905, kterým tímto předčasně jako první gratulujeme k jejich postupu do přeboru. Za své výsledky i předváděnou hru si to jistě zaslouží.
Nám zbývá v klidu odehrát poslední dva zápasy, které nakonec rozhodnou, zda soutěž ukončíme na třetím nebo až pátém místě.
SK Union Vršovice – FC Tempo Praha 1:0 (0:0)
Tempo: Holko – Jantol, Polívka, Fencl – Babiar- Čerkašin, Geissler, Malý (36. Hanzlík), Pecha – Maliňák, Vencl.