Nemám ve zvyku komentovat rozhodčí či rozebírat jejich výkon. S odstupem navíc vždy vidím řadu věcí jinak, a tak i přes občasné chyby můžu konstatovat, že o výsledku utkání skutečně vždy rozhodovaly předvedené výkony na trávníků. Tedy až do včerejška a do zápasu na Bílé Hoře. Naprostou bezmoc, kterou většina z nás během zápasu pociťovala, cítím i nyní. Utkání se totiž stalo one man show pana rozhodčího Marka.
Hodnotit zápas z fotbalové stránky má smysl jen první poločas. Nutno přiznat, že Bílá Hora v první půli byla lepším týmem. Předčila nás v rychlosti, kombinaci a hlavně v tvrdosti. Důležitost zápasu našim hráčům svazovala nohy a nevzmohli jsme se na pořádnou akci. Zaslouženě šla Bílá Hora také do vedení, kdy samostatný průnik zakončil domácí útočník jistě kolem Pavla Dvořáka. Pět minut před koncem se nám podařilo se štěstím vyrovnat, kdy chyboval domácí brankář a Petr Dedek nabídnutou šanci s přehledem proměnil.
Druhý poločas byl již vcela v režii jednoho člověka. A to rozhodčího Marka. O fotbale se nemá smysl bavit. Jediné, co má smysl rozebrat, je rozhodčího. Již v první půli naznačil, že je nakloněn domácímu mužstvu. Přísná penalta za nastřelenou ruku proti nám. Tu Pavel Dvořák ale bravurně chytil. Většina našich kontaktů se soupeřem odpískána jako náš faul. Většina konktaktů soupeře s náma neodpískána. Oproti druhému poločasu byl ale výkon Marka ještě famózní. Co předváděl od 46. minuty Marek nemohlo nechat nikoho na pochybách, že kapříci připluly panu rozhodčímu do kapsy. Prakticky nás nepustil za půlku. Zatímco v prvním poločase pískal většinu střetů proti nám, ve druhém již pískal všechno proti nám. Co si dokázal Marek vymyslet, bylo těžko uvěřitelné. Kolikrát se i hráči Bílé Hory divili, že nám byl odpískán faul, když ani nedošlo ke střetu.
Pan rozhodčí také dokázal rychle vypomoci, když jsme se dvakrát dostávali do velké šance tím, že přerušil hru kvůli ležícímu domácímu hráči. Když ale zůstal na trávníku náš hráč, hrálo se v klidu dál a na výkřiky, že na hřišti leží hráč reagoval slovy: "To mě nezajímá." Současně se také ukázal Marek jako zdatný karbaník, když našim hráčům rozdával jednu žlutou za druhou. Bylo jen otázkou času, kdy dojde k vyloučení. V 64.minutě tato situace skutečně nastala a hřiště po druhé žluté musel opustit Jirka Šíma. Navíc arogantně odmítal Marek komunikovat s naším kapitánem, který se ho slušně několikrát ptal na jeho verdikt. Odmítal kapitánovi i sdělit, kolik času zbývá do konce. Naopak hráčům z Bílé Hory ochotně řekl kolikatá minuta právě běží.
V podstatě skoro všem našim hráčům během zápasu vyhrožoval, že je vyloučí. I za to, že v 80. minutě nesprintujeme pro míč, který je v zámezí. Po několika hrůzně vypadajících střetech zůstali na trávníku naši hráči. Marek však nepovoloval ošetření a komentoval to tím, že hráči simulují. Vrcholem v této oblasti jeho výkonu bylo, když nepovolil ošetření Pavlu Blümelovi, navíc mu řekl, ať kouká vstát, že jinak dostane kartu a že ho nezajímá, že simuluje. Škoda, že Marek neřídil i sanitku, která musela Pavla Blumela odvézt ze hřiště do nemocnice s podezřením na přetrhané vazy v koleni!!! Další škoda, že nezkontroloval, jestli jsou u hřiště nosítka. Pavlovi tak museli pomáhat s odchodem naši hráči.
Další impozantní věc předvedl asi 20 minut před koncem, kdy se po naší rychlé akci dostal do úniku Daniel Morávek. Toho stíhal domácí hráč, který ovšem před vápnem zakopl a srazil se s golmanem. Před Morávkem se tak najednou objevila odkrytá brána. Domácí obránce však ještě stačil vleže rukou !!! míč odpálit Morávkovi z nohy. Ke všeobecnému údivu všech neudělil ani červenou kartu a ani nepískl penaltu. Na jeho obhajobu se mohlo říci, že situaci nemusel ze středového kruhu, kde se celé utkání pohyboval, vidět. To ale sám Marek popřel větou: "Tak co měl chudák dělat, když ležel na zemi." Situaci tedy dobře viděl. Další husarský kousek se povedl Markovi minutu před koncem řádné hrací doby. Kdy za běžný faul u rohového praporku udělil Morávkovi rovnou červenou kartu. Na jeho otázku: "Za co jsem ji dostal?" reagoval Marek jen úsměvem. Při opětovné otázce "za co jsem ji dostal?" opět reagoval úsměvem. Morávek tedy odevzdaně odcházel ze hřiště a s vědomím již obdržené vymyšlené červené karty poznamenal větu: "Ty jsi fakt komik.", což slyšelo tak 20 lidí včetně domácích fanoušků. Marek na to reagoval: "Tak komik jo?" a udělil Morávkovi druhou červenou kartu. Při odchodu Morávka ze hřiště navíc i Morávkovi s úsměvem zamával... Do zápisu si Marek samozřejmě nezapomněl vymyslet, že Morávek mu řekl: „Ty jsi ču..k.“ První červenou kartu zapomněl napsat.
Jelikož ani druhých 45 minut nestačilo Bílé Hoře ke vstřelení branky, rozhodl se rozhodčí přidat ještě prodloužení v podobě nastavených 8 minut. Tlak domácích ale byl v té době spíše už zoufalý, a tak Markovi nezbylo nic jiného, než utkání ukončit i s nepříznivým stavem 1:1.
To, co předvedl Marek, jsem v životě na vlastní kůži nezažil. Nechápu, jak ve druhé třídě může jít někdo cestou domluvy s rozhodčím a nechápu, jak lidi s flexibilní morálkou jako Marek, můžou dělat rozhodčího. Nechápu, proč lidem, kteří hrajou fotbal jen pro zábavu, dokáže jeden člověk znechutit celý sport. Navíc nechápu, co si všechno rozhodčí dovolil i přesto, že na utkání byl delegát svazu. Marku, styďte se!!
Velký dík patří hráčům Tempa, kteří dokázali v 10 (a poté v 9) lidech i proti 12 (11 hráčů Hory a rozhodčí Marek) udržet i přes naprostou bezmoc cennou remízu.
Závěrem bych chtěl popřát hodně štěstí týmu Slovanu Bohnice B, který hraje příští týden s béčkem Bílé Hory. K utkání je totiž delegován Marek.... Jde o postup, takže se zase dají čekat věci. Na Bílé Hoře by se mohli zamyslet, proč vlastně tu hru jménem fotbal provozují, je mi jich líto....
Sokol Bílá Hora - FC Tempo Praha B 1:1 (1:1)
Branka Tempa: Dedek.
ČK: Šíma, Morávek.
Tempo: P. Dvořák - Slavíček (34. Klouda), Netušil, O. Dvořák, Blümel (65. Krabička) - Paseka, Havel, Morávek, Žalud - Dedek, Šíma
Muži B: Sokol Bílá Hora + sudí Marek - FC Tempo B 1:1
