Jarní část sezony by se dala charakterizovat jednoduše: Den a noc. Tým střídal dobré výkony s tím, čemu se běžně říká tragédie. Na začátku jara jsme hráli solidně, s Vršovicemi jsme nedali dost šancí a rozhodčí Hurych se navíc rozhodl, že nám dá co proto. Pak jsme dlouho přehrávali vedoucí PSK, ale díky zkratu Linharta (s vydatnou pomocí Hlavíka) jsme ztratili zápas. Pak šla hra do kytek, chybělo nasazení a vůle, 1:6 a 2:10 hovoří za vše. Následovala série 4 výher, nutno dodat, že se slabšími soupeři. Přišel zápas proti Libuši B, která z prestižních důvodů nasadila do hry 8 hráčů z kádru áčka. Byli jsme horší, vedli 2:0, prohráli 2:3. Zbylá dvě utkání za velkého vedra kluci prohráli, zčásti díky nedisciplinovanosti a zčásti díky slabé střelecké produktivitě.
Tým srážela celou sezonu neukázněnost. 8 červených karet ve 22 zápasech hovoří za vše, vždyť zbytek Tempa (12 týmů) obdrželo dohromady 12 ČK, z toho 2 v zápase Marek na Bílé hoře. Nevím, jestli je to pubertálním věkem, nízkým intelektem či absencí fyzických trestů doma i na tréninku, ale pro spoustu hráčů je větší hrdinství ublížit soupeři, než vstřelit branku. Nejpopulárnější je tzv. dojíždění soubojů po odehrání míče. Občas to také vypadá, že se hráči připravují na kariéru sportovního komentátora, především čtveřice Benda, Flaks, France a Linhart. Nutno dodat, že jejich výroky snesou náročné srovnání s tragickými komentáři TV Prima z právě probíhajícího EURO.
K některým hráčům. Dan France prokazoval nesporný talent, nastřílel 15 jarních gólů, ale také potvrdil, že je často na hřišti laxní a kdyby v zápasech hrál se zájmem od začátku do konce, přidal by jich dalších 20. David Balun naopak dřel ve všech zápasech, nicméně se mu střelecky tolik nedařilo, k 9 podzimním přidal na jaře pouhé 4 zásahy. Chyběla mu lehkost a nenucenost ve hře. Marek Benda střídal výkony podle toho, jak se vyspal. Když měl dobrou náladu a soustředil se na fotbal, patřil k oporám, jindy pouze řečnil a fotbal – nezájem. Kdyby byl dívka, přikládal bych to menstruačnímu cyklu. Kapitolou samotnou je Miloš Linhart. Výborný fotbalista s mentální stabilitou Černobylského reaktoru. Mírné sklony k psychopatii mívá občas i Petr Flaks, náladovostí se málokdo vyrovná Michalu Nehasilovi. Jako platnou posilou se ukázal Štepán Kvapil. Jednoho hráče bych ale rád vyzdvihl za to, že k němu žádnou výtku nemám, naopak za své výkony si zaslouží obrovskou pochvalu. Je to Kryštof Slováček. Začal s fotbalem teprve na podzim, zpočátku mu to v brance nešlo, dělal začátečnické chyby (a občas ještě nějakou udělá), ale vytrval a na jaře jeho výkon rostl zápas od zápasu. Určitě musí zapracovat na práci s míčem, hlavně výkopy ze země (ty dělají problémy i trenérovi brankářů Pavlovi Dvořákovi:-), ale určitě to půjde.
Do zápasů nastupovali také hráči starších žáků a určitě byli platnými posilami, za což jim děkuji. V příštím roce bude složitá situace okolo dorostů a bude určitě třeba hodně zabrat, abychom to společně zvládli. Věřím však, že se to podaří a budeme přinášet radost z fotbal nejen sobě, ale také ostatním Tempákům.
Nakonec chci poděkovat Milanovi Dejlovi za spolupráci.
PS: Rada na závěr. Na fotbale myslím na fotbal a na rande na holku. Obráceně to nefunguje.
Ml. dorost: Hodnocení jara 2008
