Podzim
Po prvním letním soustředěním týmu roč. 2000 jsme poprvé vstoupili i do oficiální soutěže. Kluky nečakalo nic lehkého, jelikož měli startovat v soutěži, v níž mohli nastupovat i o rok starší kluci. Úvod soutěže klukům vyšel, a tak se dalo čekat, že se bude dařit i nadále. V podzimní části jsme střídali dobré a horší výkony, přičemž jsme žádnému soupeři nikdy nepropadli fotbalově, ale možná jsme platili nováčkovskou daň, kdy o rok starší kluci již působili jistějším dojmem. Ale po podzimní části 4. místo s pětibodovým odstupem za vedoucím Loko Vltavín dalo tušit, že bychom přeci jen mohli na jaře pomýšlet na příčky nejvyšší.
Jaro
V zimní přestávce jsme tým nijak závratně neposilovali, přišel pouze Kuba Dobiáš z Měchenic (hráč roč. 2001), zpátky (z hostování ve Slavii) se vrátil Matěj Koubek a na hostování z Braníku přišel Tomáš Nejedlík. Oba kluci se připravovali s áčkem, se kterým se rvali o postup do přeboru a u nás zdatně vypomáhali při bojích o postup do I. třídy. V zimní přestávce jsme absolvovali s velmi proměnlivými výsledky halové turnaje a s blížícím se jarem jsme odehráli i turnaje na domácí umělé trávě s kvalitními soupeři. Poprvé jsme vyzkoušeli zimní tréninky venku na umělce (jednou týdně), což se osvědčilo a příští zimu v tomto trendu chceme pokračovat (dvakrát venku a jednou tělocvična). Zimní období lze tedy považovat za vcelku úspěšné, kdy jsme předváděli pohledný fotbal, i když výsledkově to až tak dobré nebylo.
Do jarní části sezony jsme vstoupili slušným výkonem s Točnou a vše nasvědčovalo k útoku na příčky nejvyšší. Zápasem jara se dal označit zápas druhého kola s Loko Vltavín, jenž jsme zvládli a jasně vyhráli 6:1. To kluky nakoplo a po střeleckých hodech v Újezdě a volném losu nás čekal další těžký boj v boji o přední příčky, v Třeboradicích. Kluci však nenechali nic náhodě a přejeli dalšího soupeře v boji o titul. Následovala velká euforie, protože jsme se díky zaváhání našeho velkého soupeře „Lokády“, dostali poprvé v sezoně do čela. To se možná nevyplatilo v zápase s Kolovraty na domácím trávníku, kdy kluci v den Svatojakubské noci (možná to bylo tím, jak se začali slétávat z celého okolí Čarodejnice na Tempo) jen remizovali 0:0 a podali asi nejhorší jarní výkon, přičemž jsme je na kvalitu soupeře připravovali, že už to není ten soupeř, kterému jsme před rokem nasázeli 10 branek. Znamenalo to tedy opět tvrdou práci, vyhrát vše a doufat, že soupeři ještě ztratí. Na Xaverově jsme potvrdili roli favorita a zvítězili a čekalo nás „béčko„ Vyšehradu, se kterým jsme svedli velkou bitvu. Proti soupeři (skoro stejnému, který hrál I. třídu s naším áčkem) jsme zvítězili těsně 2:1. Šťastné, ale důležité vítězství. Zápasy s Podolím a Čechií Dubeč byly exhibičního charakteru, jelikož se nám podařilo v obou zápasech docílit dvojciferného výsledku a když v předposledním kole nám pomohly Kolovraty (porazili Loko 3:1 na svém hřišti), jeli jsme si užít poslední zápas do Klánovic a oslavit titul a postup do I. třídy!
Ačkoli se postoupilo z II. třídy do I., nedá se sezona hodnotit pouze kladně. V tomto věku je to převážně o tréninku a zdokonalování se, ale někdy je vidět malá vůle kluků se něco nového naučit nebo dokonce i nechuť trénovat.
Do příští sezony, kdy budeme startovat v Přeboru ml. přípravek, máme tedy ještě hodně práce, abychom se mohli rovnat těm nejlepším klubům. Pro většinu je to možnost se ukázat a dokázat, že na vyšší soutěž mají.
Závěrem bych rád poděkoval všem hráčům, kteří se na postupu podíleli, především pak těm, kteří se podíleli i na postupu v áčku (Obuškevič, Koubek, Nejedlík, Obermajer a Šebek)! Dále pak celému realizačnímu týmu a trenérským kolegům na Tempu, kdy fungovala především výborná spolupráce s Michalem Hozákem! Hezkou dovolenou, hezké prázdniny a příjemný odpočinek a již v srpnu se opět sejdeme a budeme pokračovat v naší práci!