V pátek 8.5. jsme zavítali kousek od Neratovic do Lobkovic, kde se konal turnaj mladších přípravek ročníku 2000. Hned na úvod musím poděkovat organizátorům, protože turnaj měl velmi dobrou úroveň, organizačně zvládnutý na jedničku, všechno klapalo a zápasy probíhaly bez zbytečných prodlev, prostě perfektní, včetně počasí. Sraz byl již v 7:30 na hřišti v Lobkovicích, takže jsme byli taková ranní ptáčata.
Měli jsme v tabulce mužstva Veltěž, Libiš, Veltrusy a Kojetice, hrálo se 1 x 20 minut.
Veltrusy – FC Tempo 0:0
První zápas jsme se viditelně rozehrávali, kluci si zvykali na střídání i složení, takže jsme se spíše hledali sami a soupeře jsme prakticky neohrozili. Přesto jsme ale neudělali žádnou chybu, kterou bychom umožnili soupeři ohrozit naši branku. Proto zápas skončil spravedlivou remízou a bez branek.
Kojetice – FC Tempo 0:3
Na druhý zápas jsme si museli chvíli počkat díky rozlosování, ale delší přestávka nijak kluky nerozhodila, spíše naopak. Začali jsme velmi aktivně, snažili jsme se přenášet hru, což se ne vždy dařilo, ale přesto jsme si vypracovali územní převahu. Zahrávali jsme několik rohových kopů, zhruba v polovině zápasu jeden zahrával Kryštof Tököly a brankář si jeho střílený centr srazil do vlastní sítě, konečně uklidňující branka, 1:0! Potom jsme již začali předvádět hezký kombinační fotbal, který střelou ze střední vzdálenosti ozdobil Vojta Soukup pěkným gólem na 2:0 a v samotném závěru svým důrazem před brankou dorazil Martin Aschermann míč do branky, 3:0. Připsali jsme si první vítězství, navíc předvedená hra byla velmi dobrá.
Veltěž – FC Tempo 1:2
Hned po druhém zápase nás čekal další, takže kluci již měli provozní teplotu a začali hned od začátku se tlačit dopředu. To se vyplatilo, protože do úniku se dostal Martin Aschermann a samostatný útok zakončil střelou pod brankářem, vedení 1:0. Soupeř se nenechal však dlouho mačkat, začal hrozit rychlými útoky. Jeden z nich jsme poprvé (a naposled) podcenili, a přestože se Jakub Dobiáš i Damián Steinbart snažili ze všech sil, snad tečovaná střela skončila za zády nešťastného Martina Mišoviče. Vyrovnáno 1:1 a začínalo se opět od znova. Nepřestávali jsme však hrát aktivně a odměnou za snahu byla výstavní rána Kryšfofa Poláka, který nedal šanci brankáři a strhl vedení opět na naší stranu, 2:1. Výsledek jsme si již pohlídali a začali jsme pomýšlet na mety nejvyšší, vítězství v tabulce zaručující finále turnaje.
Libiš – FC Tempo 0:4
Poslední zápas byl finále tabulky, protože nás čekalo zatím suverénní mužstvo z Libiše, které se třemi výhrami a neobdrženou brankou budilo respekt, zvlášť jejich kapitán byl v zápasech k neudržení. Na tento zápas jsme opustili pravidelného střídání, byl čas postavit co nejlepší sestavu, která měla za účel jediné, vítězství a první místo v tabulce. Zápas jsme začali velmi opatrně, Damián Steinbart dostal za úkol hlídat kapitána soupeře a Tomáš Mašek či Tomáš Jirků zajišťovat a nepustit nic za sebe. Tato taktika slavila úspěch, navíc předvedl Martin Aschermann dvě krásná sóla, obě navíc zakončená gólem, takže velmi brzo jsme vedli 2:0! Vedení umožnilo zase volnější střídání. Soupeř hrozil rychlými výpady, ale obrana nám fungovala ve spolupráci s Dominikem Holubem perfektně, takže jsme hájili čisté konto. Pak přidal gól Kryštof Polák a konečné skóre zpečetil dorážku Vojta Soukup, jednoznačná výhra 4:0 a postup do finále, kde nás čekal tým domácích, Lobkovice.
V přestávce probíhaly dovednostní soutěže, kde nás velmi dobře reprezentoval Dominik Holub, který obsadil druhé místo ve výkopu míče do dálky. Damián Steinbart byl také druhý, tentokrát ve sprintu. Ve slalomu hájil naše barvy Kryštof Tököly, bohužel jedna chybka v závěru připravila Kryštofa o lepší umístění. Střelecká disciplína na přesnost byla v režii Vojty Soukupu, ale nedařilo se trefit cíl, a tak Vojta skončil v poli poražených (jako většina účastníků).
Lobkovice – FC Tempo 0:2
A přišlo finále s domácím týmem. Protože šlo o poslední zápas turnaje, brankáři se střídali po 10 minutách, začínal Martin Mišovič a druhou polovinu chytal Dominik Holub. Zápas začal náporem domácích, který se nám podařilo zachytit, a nepustili jsme domácí borce do zakončení. Pečlivé obrany si dávaly pozor, byl to vyrovnaný boj. Zhruba 6 minut do konce zápasu jsme zahrávali z levé strany trestný kop po faulu na Kryštofa Poláka, k exekuci se postavil Tomáš Mašek a využil prostoru mezi zdí, když se brankář marně natahoval po dalekonosné střele, vedení 1:0. Domácí otevřeli hru, snažili se tlačit dopředu a nám se otevíral prostor pro rychlé protiútoky. Necelé 2 minuty do konce se domácí dopustili útočného faulu, z půlky nakopl Tomáš Mašek balón na ideálně postaveného Vojtu Soukupa, ten si ukázkově zpracoval balón a z otočky vystřelil k tyči. Brankář se vrhl po balónu a zdálo se, že akci zmařil, ale balón k naší obrovské radosti se zatřepotal v síti, 2:0. Závěrečný nápor domácích jsme ustáli a mohli se tak radovat ze zisku zlatých medailí.
Při vyhlašování byl nejlepším hráčem našeho mužstva poprávu vyhlášen (zvolili ho naši rodiče) Martin Aschermann, komise turnaje pak vyhlásila Kryštofa Poláka za nejlepšího hráče turnaje. Radost ze zlatých medailí byla ohromná a těšíme se, že budeme moci obhajovat vítězství na dalším ročníku.
Na turnaj byli nominováni všichni hráči, takže kromě omluvených jsme se sešli v tomto složení: Dominik Holub, Martin Mišovič, Jakub Dobiáš, Damián Steinbart, Tomáš Jirků, Tomáš Mašek, Tomáš Černý, Matěj Hrstka, Vojta Soukup, Michal Pšenička, Martin Aschermann, Kryštof Tököly, Tomáš Rožníček a Kryštof Polák. Postavili jsme skoro kompletní dvě sedmičky, brankáři se střídali v brance po zápasech.