Tak jsme se opět přesvědčili, že fotbal není sportem gentlemanů a ani náznakem v něm neexistuje něco jako úcta k soupeři. Alespoň na úrovni, na jaké se pohybuje Tempo B, tomu tak je. Jedenáctka malešických mužů středního věku, plus postarší kapitán, se představila, zejména ve druhém poločase, s hrou, jejíchž realizace si žádá využití mozkové kapacity jen z několika mála procent. Kopáči z Malešic kopali zejména kolem sebe, do protihráčů, do mičudy příležitostně. Ale abychom nekřivdili všem z malešického týmu, našly se i výjimky, které fotbal hrát skutečně dovedly a zle potrápily naši obranu.
Rapid Malešice – Tempo Praha
Pokud bychom se ovšem měli zaměřit na obránce, tak o nich bychom uvažovali jako o mužích s vytříbeným smyslem pro hulváctví. Obzvláště zmíněný prošedivělý kapitán týmu Malešic, se předvedl jako muž, jehož zjevně trápí spousta věcí, mezi nimi především to, že čas nezastaví a nebýt jaksi benevolentní rozhodčího, tak by zajisté nedokončil utkání na hrací ploše. Inu svět se točí podle daného scénáře, věci se nedějí náhodou, a proto očekávejme, že časem nastane opět rovnováha.
Mezi Tempáky se uhnízdil názor, že na remíze, kterou lze vzhledem k průběhu zápasu považovat za ztrátu, má svůj podíl viny navrátilec z vodních prázdninových radovánek s erotickým podtextem Daniel Morávek. Já bych však Danielovi rád vyjádřil podporu a rozhodně na něj nesvaloval všechnu vinu za ztracené body. Daniel s číslem, jenž zaručovalo místo na střídačce, se snažil při rozcvičce navázat kontakt s hrající jedenáctkou. Snažil se být nenucený, vtipný a přátelský, nejspíše tak chtěl zakrýt rozpaky nad tím, že nebyl vybrán do základní jedenáctky. Z jeho nonverbální komunikace bylo však patrné, jak moc se ho ona nenominace dotkla. Z kdysi vtipného a bezstarostného kluka se pomalu stává jen stín sebe samého, na jeho pověstné glosy už jen vzpomínáme, jeho sžíravá ironie je fuč a co se týká fotbalového umu, tak o něm bych s taktností sobě vlastní pomlčel. Daniel by možná mohl začít přemýšlet, zda – li by pro něj nebyla vhodná nějaká méně tradiční role, jelikož jako hráč už má své nejlepší roky patrně za sebou. Na Daniela netřeba dštít svůj hněv, ztracené body se nahrají jinde, je na čase mu pomoci. Podat pomocnou ruku nebo plácnout ho po zádech, je přesně to, co teď Daniel potřebuje. Danielovi vyjadřuji podporu z toho důvodů, že věřím, že se svou situací se vypořádá a znovu se stane hodnotným členem tempácké společnosti. Pomocnou ruku podávám jako první já, Tempo již dlouho dobu shání maskota, který dokáže atmosféru vyhecovat, ale také uklidnit a pobavit. Mažoretku bychom také uvítali! Pakliže by ti vyhovovala spíše pasivní role, tak bys mohl být suplem za věčně ztracené rohové praporky, za síť třepotající se mezi brankařskými tyčemi, za vápno, kterým pan Václav rýsuje hrací plochu. Danieli, je jen na tobě, jakou roli si vybereš, my všichni ti budeme každopádně držet palce, ať už tvé kroky budou směřovat kamkoliv.
Na závěr svého referátu bych rád poslal srdečný pozdrav našemu milému panu vedoucímu Jiřími Kloudovi, který utrpěl po srážce se zemí ošklivé zranění. Pane Jiří, brzy se nám uzdravte, zápasy s vámi jsou veselejší.
S těmi lupiči ideálů z Malešic jsme remízovali 5:5 díky tomu, že pečlivě nacvičovaná taktika z přípravných zápasů "nechat soupeře vyblbnout" byla tentokrát změněna na "vlítnout na soupeře od první minuty". Negativem je, že jsme ztratili body, pozitivem je však to, že máme další taktickou variantu, kterou v dalších zápasech můžeme využít. Osobně mi naše taktická vyspělost dává naději v lepší zítřky.
TJ Malešice Rapid - FC Tempo Praha B 5:5 (3:4)
Branky Tempa: Dedek 2, Šíma, Havel, Komorník.
Tempo: Varecha – Budák, Pekárek, Valášek, Horna (61. Linhart) – Komorník, Dedek, Havel, France – Šíma, Klouda (81. Morávek).
Muži B: TJ Malešice Rapid - FC Tempo Praha B 5:5
