Patnáctého listopadu v devět ráno, člověk nemít psa nebo se nevěnovat fotbalu, tak by z postele paty nevystrčil. Poslední podzimní soutěžní utkání bylo bojem sousedů v tabulce, kde byl rozdíl jediného bodu. Chtěli jsme si odvézt tři body, ale domácím se příliš nechtělo nám je darovat zadarmo.
Úvod prvního poločasu patřil domácím a nám trvalo asi deset minut, než jsme se dostali do hry. Pak jsme byli iniciativnější, snažili jsme kombinovat a vytvářet tlak na soupeře, což se nám celkem dařilo. Aritma pouze zlobila z rychlých brejků, které však naši obránci dokázali eliminovat. Hrálo se více ve středu hřiště a na polovině Aritmy a k šancím na obou stranách moc nedocházelo.
Druhý poločas byl jako přes kopírák, s tím rozdílem, že jsme zaspali opět prvních osm minut a měli jsme veliké štěstí, že jsme po tlaku Aritmy nedostali gól.
Podržel nás Stěpanov, který pohledem vytlačil balon na levou tyč a následně zázračně vyrazil střelu soupeře z malého vápna.
Ovšem to bylo ze strany vokovických vše. Karta se začala obracet a vytvářeli jsme si postupně tlak, ze kterého jsme si vypracovali dvě slibné příležitosti, ale Holko a Kocábek nabídnutou šanci nevyužili.
Konec zápasu se dohrával na polovině domácích, kdy jsme je na posledních pár minut doslova přišpendlili k vlastní brance a viditelně jim docházely síly. Takže konečný hvizd rozhodčího byl pro domácí vysvobozením. Z mého pohledu byla remíza spravedlivá. Naše územní převaha proti větším šancím soupeře a z toho plynoucí bezbrankový stav.
Rád bych poděkoval všem hráčům, kteří se podíleli na podzimních zápasech, a věřím, že po zimní přípravě si bodově polepšíme.
SK Aritma Praha - FC Tempo Praha 0:0 (0:0)
Tempo: Stěpanov - Jantol, Kalina, Malý, Babiar - Geissler, Hendrich (48. Polívka), Linhart, Čerkašin - Vencl (28. Holko), Kocábek.