Seriál podzimních hodnocení načíná tým starších žáků A. Pod vedením trenéra
Dušana Jantola se Tempo jako nováček drží na pátém místě pražského přeboru.
Jaké byly podzimní cíle?
Cílem pro podzim bylo co nejdříve zapracovat hráče do nové soutěže. Vždyť když si uvědomíme, tak jsme před rokem hráli druhou třídu, a to je opravdu rozdíl. Samozřejmě, že když to půjde, tak jsme chtěli získat co nejvíce bodů.
Jak se je podařilo naplnit co se týče umístění, bodů a herního projevu?
S umístěním by byla spokojenost, ale tíží nás situace v tabulce, kde je rozdíl mezi sestupujícími a těmi, kteří zůstanou, pouze tříbodový. Snažili jsme se vždy, aby se dalo na to, co kluci předvedou, dívat. Bohužel, hra se natolik zrychlila, že jsme museli změnit trochu náš styl a získávat hlavně body i na úkor předvedené hry. Našim cílem bylo získat 15 bodů, což se nám téměř podařilo. Takže páté místo po podzimu je dobré, ale zároveň velmi ošidné.
Jak těžká je nová soutěž a v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Smůlu jsme měli, že první zápasy jsme hráli proti silným soupeřům. V druhé polovině podzimu týmy jako Viktoria Žižkov, Meteor a další začaly posilovat. Nová soutěž je rozhodně těžší než ta minulá, ale musíme se s tím srovnat.
Překvapila mne dobrá fyzická kondice našich hráčů, tedy většiny. V tomto ohledu jsme více než dobře drželi krok s ostatními týmy. Trochu pokulháváme s technikou a taktikou, chce to však více herní praxe se silnějšími soupeři.
Jak funguje spolupráce s ročníkově "sousedními" týmy?
Spolupráce funguje z mého pohledu dobře. Vycházíme si vstříc a nebýt ročníku 96, který nám pomohl v době marodky a zranění, nevím, s kým bychom hráli. Vadily nám snad jen kolize ve stejně hraných dnech a s tím spojená velká vytíženost některých hráčů.
Nejlepší a nejhorší zápas podzimu?
Nedokážu vysloveně říci, že by se nám něco nepovedlo nebo naopak podařilo. Viděl bych to jako spíše zápasy smolné, kdy obraz hry neodpovídal konečnému výsledku. Nikdy jsme neprohráli o více než tři branky a to je pozitivní. Určitě jsme mohli méně inkasovat, protože některé branky byly opravdu laciné a dali jsme si je víceméně sami.
Kteří hráči byli hlavními oporami a kdo nejvíce kladně překvapil či udělal největší výkonnostní nárůst?
Myslím, že kdyby nevypadl Kuba Babiar díky onemocnění ze sestavy, tak jsme měli opravdu stabilní obranu, která se jevila v dobrém světle a to samo bylo oporou. Nastalo období, kdy jsme museli improvizovat na některých postech. Výrazný výkonnostní vzestup se nekonal, všichni se podle svých možností snažili podat co nejlepší výkony.
Cíle pro jaro?
Po zimním turnaji, po přátelských zápasech a po soustředění bychom měli nasbírat zkušenosti a herní pohodu. Potenciál na to určitě máme. Cílem pro jaro tedy zůstává udržet přebor a umístit se v tabulce co nejlépe.
Nejvíce branek: Marek Holko - 4
Nejvíce asistencí: Ivan Čerkašin a Tomáš Kocábek - 3
Nejvíce kanadských bodů: Marek Holko a Tomáš Kocábek - 6
Nejvíce odehraných minut: Václav Kalina a David Jantol - 770
St. žáci A: Hodnocení podzimu 2009
