Mladší přípravka A je momentálně ozdobou klubu. Tým vedený
Lukášem Michlem je na páté pozici v přeboru, hraje atraktivní fotbal a především disponuje velmi vyrovnaným kádrem, který si může v pohodě dovolit točit v utkáních dvě sedmičky.
Jaké byly podzimní cíle?
Cílem bylo se pohybovat v horních patrech tabulky, což se nám daří, i když mohlo to být ještě o kousíček lepší.
Jak se je podařilo naplnit co se týče umístění, bodů a herního projevu?
Páté místo je to, kde jsme si mysleli, že se budeme pohybovat, ale některé zbytečné ztráty nás stály lepší umístění. Herní projev je dobrý, kombinační hrou se nám daří dostávat soupeře pod tlak, akorát nám chybí kvalitnější zakončení, na kterém budeme muset zapracovat.
Jak těžká je nová soutěž a v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Přebor je sice nejvyšší soutěž, ale nehrají tam nejlepší mužstva našeho ročníku. Určitě než mužstva ze dna tabulky mají kvalitnější kádry mužstva Aritmy, Dukly, Junioru, Meteoru a Vršovic, která hrají 1. nebo 2. třídu. Spokojeni jsme, že se soupeři z horní poloviny tabulky jsme hráli více než vyrovnané partie a o výsledek jsme se prali, ať už úspěšně nebo neúspěšně, do poslední chvíle. Proti soupeřům ze dna tabulky jsme předváděli pěknou kombinační hru, která lahodila oku diváka.
Jak funguje spolupráce s ročníkově "sousedními" týmy?
Bez problémů oběma směry.
Nejlepší a nejhorší zápas podzimu?
Nejlepší výsledkově to bylo hned první utkání s Admirou, kde nás výhra v remízovém zápase dobře nakopla do sezóny. Herně pak druhé poločasy s Bohemkou a se Slavií, kde jsme soupeře doslova přišpendlili k jejich bráně. Celkově pak utkání se Střešovicemi, kde jedna hezčí kombinace střídala druhou a dařilo se nám i proměňovat vytvořené šance. Nejhorší výsledkově to byla utkání se Slavojem Podolí a s Viktorkou Žižkov, kde jsme neproměnili množství vyložených šancí a pouze remizovali. Herně potom utkání na Čafce, kde se hrálo brzo ráno, což hovoří u našeho týmu za vše.
Kteří hráči byli hlavními oporami a kdo nejvíce kladně překvapil či udělal největší výkonnostní nárůst?
V bráně se k jistému Matějovi Heřmánkovi přidali Tomáš Touška a Honza Žežulka. V obraně jsou velkou jistotou David Kny a Péťa Hudák, ostatní střídali lepší a horší okamžiky. V záloze se po pomalejším rozjezdu do sezóny stal velkou oporou Štěpán Sedlář a nenápadnou ale účinnou práci odváděl stabilně Martin Pytlíček a nesmím zapomenout i na stále lepšícího se Zdeňka Situ. Ostatní odváděli vyrovnané a spolehlivé výkony. V útoku byl stálicí náš nejlepší střelec Lukáš Hroník.
Cíle pro jaro?
Určitě se umístit nejhůře do 5.místa a i přes ztrátu se určitě budeme chtít poprat o medailové umístění.
Nejvíce branek: Lukáš Hroník - 10
Nejvíce asistencí: David Kny a Lukáš Hroník - 6
Nejvíce kanadských bodů: Lukáš Hroník - 16
Nejvíce odehraných minut: Petr Hudák - 443