V neděli zamířila Benfika ke svému dalšímu utkání na dobře známý pažit Bílé Hory. Několik hráčů mělo v paměti ještě památný zápas, který se zde odehrál před dvěma lety. Tempo tehdy bojovalo s domácími o postup do 1.B třídy a utkání skončilo remízou 1:1, což Benfice nakonec k postupu stačilo. Zápas však ani nebyl tak výjimečný svým výsledkem jako průběhem, který se stal one-man show pod taktovkou uplaceného rozhodčího Marka. Bílé Hoře však ani finanční motivace nedopomohla k potřebnému vítězství.
Nyní však byla situace zcela jiná, domácím už prakticky o nic nejde, zatímco hosté bojují o udržení v soutěži. Přesto přístup některých hráčů Tempa nenapovídal důležitosti zápasu. Josef Klouda odcestoval za sexuální turistikou do Londýna, Martin Fetr zvolil raději rodinnou obědo-večeři a místo zápasu dal přednost kachničce se zelím a deseti knedlíky. Lukáš Horna se pak věnoval sebevzdělávání a mladík Vitásek se omluvil z důvodů návštěvy tety v Hustopečích. V neděli ráno se rovněž omluvil kvůli rýmičce a kašílku Kamil Brutovský. V neposlední řadě se kvůli komatu též zápasu nechtěl zúčastnit ani nejlepší sportovec na světě Jiří Nechvíla, nicméně se podařilo přesvědčit doktory, aby ho na fotbal pustili. Přestože nakonec nenastoupil, byl na lavičce k dispozici jako Jirka Krabička poslední záchrany.
Tým sice posílili z áčka Dvořák, Kočí a Hájek a z dorostu Flaks, Balun a Šulc, ale už nálada před zápasem dávala tušit, že dnes to nebude úplně dobré. Především dorostencům se příliš nechtělo a Davida Baluna dokonce museli přivázat k zábradlí u hřiště, aby si to nerozmyslel a neutekl. První poločas však předčil nejčernější obavy.
Tempo se za prvních 45 minut nedostalo k vážnějšímu ohrožení branky domácích a nejnebezpečnější akcí byla střela Kočího z 25 metrů, kterou domácí brankář však vyškrábl nad břevno. Naopak Bílá Hora si vytvořila prakticky trvalý tlak a zdálo se, že bude jen otázkou času, kdy vstřelí první gól. A taky bylo. Ve 23. minutě přišel centr, odražený míč se dostal na roh vápna, kde se do něj z první opřel útočník Bílé Hory a dal na 1:0. Druhá branka pak padla klasicky po našem rohu a rychlém brejku soupeře, který dokázala zastavit až sít v bráně. Poté pronesl věšteckou větu probudivší se Jirka Nechvíla: "Do poločasu snížíme a bude to ještě hratelné." Minutu poté jsme tak inkasovali potřetí, kdy se po rázném dunivém zakřičení Flakse "Mám" ukázalo, že člověk míní a fotbal mění, a Flaks míč měl, až když ho vyndaval z branky.
Začátek druhého poločasu nepřinesl nic nového a Tempo mohlo děkovat štěstí, kdy po opravdu malé malé domu Vrzala neinkasovalo počtvrté. Jako z čistého nebe pak přišel tempácký gól, když Slavíček vyvezl míč po pravé straně, předal Hájkovi. Ten mu jej vrátil, následoval centr, který zakončil brankou Dedek. Snížení hosty nakoplo a začali konečně hrát. Výsledkem byl však spíše platonický tlak s minimem šancí. Pomoci by určitě mohla druhá branka, ale Dvořák v největší šancí Tempa hlavou minul. S postupujícím časem tak prohra nabývala stále zřetelnějších obrysů a přestože Bílá Hora druhý poločas v podstatě jen odkopávala, vítězství si již vzít nenechala.
Navzdory prohře se ale Tempu podařilo ukrojit bod na Dubeč, jelikož její minulý zápas byl kvůli vykradení šatny kontumován v její neprospěch. Tempo tak na ni ztrácí 3 body.
Sokol Bílá Hora - FC Tempo Praha B 3:1 (3:0)
Branka Tempa: Dedek (Slavíček, Hájek).
Tempo: Flaks - Šulc, Vrzal, Valášek, Slavíček - Hájek, Dedek, Dvořák, Kočí, Balun - Prokop.
Muži B: Sokol Bílá Hora - FC Tempo Praha B 3:1
