V neděli jsme trochu pozměnili sestavu, hodně si přivstali a jeli vyloupit turnaj do Neštěmic u Ústí nad Labem. Kluci první zápas téměř prospali, probudil je vždy gól v naší síti, na který reagovali zlepšenými individuálními výkony. V posledních 6 minutách zápasu jsme přidali v rychlosti a zvítězili 4:2. Ve druhém zápase byl naším soupeřem Most, který vždy hraje krásný fotbal a bojuje o nejvyšší příčky jako Tempo. Zápas poznamenalo nechtěné zranění brankáře Míši, který byl nucen ze zápasu odstoupit. Kluci ztratili koncentraci, nechali soupeře tvořit a skóre v jeho prospěch narůstalo. Konečné probuzení do dne zajistil Martin Mendík, který snížil na konečných 1:4 pro soupeře.
Ihned po tomto zápase jsme nastoupili proti Děčínu a kluci hráli jako vyměnění. Míša se vrátil do branky, kluci se uklidnili a začali hrát svojí kombinační hru doplněnou tempáckou buldočí bojovností. Děčín jsme porazili 5:1 a v dalším zápase Ústí rozsekali 6:0. Předposledním soupeřem Tempáčků byly Teplice A a kluci si mysleli, že soupeř bude opět odevzdaný. Gól soupeře ve 20. sekundě zápasu kluky dostal zpátky na zem a začal se hrát výborný zápas. V infarktové koncovce jsme nakonec prohráli 2:3, na šance jsme zvítězili asi 8:4. Soupeře podržel brankář, který nebyl při výkopech nejjistější, na čáře byl ovšem vynikající.
Poslední zápas proti Teplicím B jsme začali opět ve velkém stylu a brzy vedli o 3 branky. Někteří kluci už byli asi unavení po dvoudenním maratonu a postupně jsme nechali hrát soupeře. Tým podržel Míša v bráně, který v tomto zápase několikrát bravurně zasáhl. Zároveň celý turnaj zásoboval útočníky přesnými výkopy, a ti mohli v útočném pásmu kombinovat. Nakonec jsme uhájili vítězství 4:2 a druhé místo v turnaji za Mostem. Kluci podali kolektivní výkon, o čemž svědčí množství střelců.
Závěrem chci rodičům poděkovat, ale také je pokárat za jejich výkon. Kluci ví dobře, co mají dělat a není možné, aby ze strany na ně hovořil či křičel trenér a za bránou na ně křičeli rodiče. Kluci jsou pak na hřišti zmatení a místo sledování hry kontrolují rodiče a trenéry, co jim říkají. Musíme je nechat tvořit hru, aby sami o fotbale přemýšleli a neposlouchali jako stroje. Na Spartě vás stejně neuslyší a nebudou najednou vědět co mají dělat. Příkladem je Jakub Janda. První zápasy stál před vlastní bránou a míči se spíše vyhýbal, pak se sám osmělil a v posledním zápase krásně bránil a doplňoval útočníky a vstřelil gól.
Sestava a střelci: Martin Sobotka 9, Roman Dostál 3, Jakub Kratochvíl 2, Martin Mendík 2, Jakub Janda 1, Dan Mlejnek 1, Filip Zemjánek 1, Maxim Bělovský 1, Ondra Jón 1, Kryštof Troják 1, Vojta Lenert, Míša Novák.