Naši první sezónu jsme zakončili turnajem v Teplicích, kam přijelo 16 mužstev s odhodláním podat maximální výkon. Naším prvním soupeřem ve skupině byl Most a hrála se krásná kopaná. Tempáčci od začátku tlačili soupeře na jeho polovinu a brzy jsme vedli 1:0. Bohužel jsme se za celý zápas dopustili v obraně dvou chyb, které Most neodpouští. Ačkoli Tempo prohrálo 1:2, svou hrou potěšilo i nezaujaté diváky. Ve druhém zápase jsme nastoupili proti výběru Teplic, zápas byl vyrovnaný s řadou kombinačních akcí na obou stranách. O vítězství Tempáčků 2:0 rozhodl větší důraz před brankou. Poslední utkání ve skupině se Slavií B jsme rozehráli v bojovném duchu a úmorném vedru. Kluci si méně přihrávali a snažili se prosazovat spíše individuálně. Nakonec jsme soupeře přehráli jednoznačně 3:0 a zvítězili ve skupině o skóre.

V neděli jsme trochu pozměnili sestavu, hodně si přivstali a jeli vyloupit turnaj do Neštěmic u Ústí nad Labem. Kluci první zápas téměř prospali, probudil je vždy gól v naší síti, na který reagovali zlepšenými individuálními výkony. V posledních 6 minutách zápasu jsme přidali v rychlosti a zvítězili 4:2. Ve druhém zápase byl naším soupeřem Most, který vždy hraje krásný fotbal a bojuje o nejvyšší příčky jako Tempo. Zápas poznamenalo nechtěné zranění brankáře Míši, který byl nucen ze zápasu odstoupit. Kluci ztratili koncentraci, nechali soupeře tvořit a skóre v jeho prospěch narůstalo. Konečné probuzení do dne zajistil Martin Mendík, který snížil na konečných 1:4 pro soupeře.

Naši malí Tempáčci měli tento víkend nabitý program. Nejprve se v pátek zúčastnili v hojném počtu tempáckého dne, v sobotu nás čekal turnaj v Dubči. Vzhledem k tomu, že se jednalo o poslední "koučování" Petra Dedka st., chtěli jsme se s naším trenérem rozloučit důstojně. K prvnímu zápasu jsme nastoupili proti Slavii (2005) a rozdíl ve věku i zkušenostech byl na hřišti znát. Slavii jsme válcovali na její polovině a zvítězili 4:0. Také ve druhém zápase proti ČAFC bylo na hřišti vidět, jak vypadá tempácká bojovnost, kterou se kluci v prvních zápasech prosazovali. Zvítězili jsme 3:1 a čekal nás zápas s Duklou Praha, která své dva zápasy také vyhrála. Duklu jsme přehráli kombinační hrou, kdy jsme nenechali tvořit jejich nejlepšího hráče a trestali jsme chyby soupeře v rozehrávce. Nakonec jsme zvítězili hladce 4:0.

Vzhledem ke skutečnosti, že jsme nemohli v jarní lize obsadit lepší než 4. místo, nominovali jsme hráče s menšími turnajovými zkušenostmi i vzrůstem. K prvnímu zápasu posledního dílu jarní ligy jsme nastoupili proti domácímu Meteoru a nechovali jsme se k organizátorům moc slušně. Krásnou kombinační hrou jsme soupeře jasně přehráli, nepustili je z jejich poloviny a trestali jejich chyby. Postupně se trefili Ondra Jón, Martin Sobotka, Dominik Žák a Filip Zemjánek. Výborný bojovný výkon předvedl nejmenší hráč na hřišti Maxim Bělovský.

Snad až příliš uspokojeni výhrou 4:0 nastoupili naši hráči proti Třeboradicím. Soupeř výborně napadal naši rozehrávku a tlačil nás na naší polovině. Důvodem byla skutečnost, že jsme osvědčené obránce poslali do útoku a útočníky poslali do obrany. Zejména obrana působila trochu chaoticky. O vývoji zápasu rozhodl moment, kdy došlo ke střetu mezi útočníkem Třeboradic a naším brankářem, po kterém oba hráči zůstali ležet. Obránci Tempa se věnovali brankáři, další útočník Třeboradic míči a vstřelil gól do prázdné brány. Po vystřídání brankáře už kluci nenašli svůj rytmus a soupeř nakonec zvítězil 3:0.

K prvnímu zápasu ve skupině jsme nastoupili proti Třeboradicím útočně naladěni a soupeře jsme od začátku tlačili na jeho polovinu. Postupně jsme si vytvořili dvougólový náskok po gólech Martina Sobotky. Pět minut před koncem utkání soupeř z ojedinělé akce snížil na 2:1 a zbytek zápasu se odehrál ve středu hřiště. Ke druhému utkání jsme nastoupili proti Viktorii Žižkov a celý zápas jsme odehráli na polovině soupeře. Konečný výsledek 2:0 svědčil o naší nemohoucnosti dát gól než o dobré obraně soupeře. Autory branek byli Roman Dostál a Patrik Lux.

Ve třetím zápase jsme nastoupili proti Bohemians B v souboji o první místo ve skupině. Po většinu zápasu jsme měli míč na kopačkách a ovládali jsme střed hřiště, bohužel náš útok byl neškodný, takže s remízou 0:0 byl spokojen hlavně soupeř, který o skore nastoupil do play off z prvního místa.

Dne 23.5. sehrála Tempácká předpřípravka A přátelský turnaj na ČAFCe. Hrálo se na dvou hřištích v počtu 4+1. Systém a doba hry byla předem domluvena, tak se mohlo nastoupit a rovnou hrát. Hrálo se 3x15 minut s malými přestávkami na vydechnutí kluků, trenérů i rodičů. Na závěr si kluci zastříleli i penalty. Na obouch hřištích se odehrávaly urputné boje a často i krásné kombinace. A gólů nepadlo rozhodně málo.

Na hřišti A k zápasu nastoupili tito chlapci: David Svoboda, Ondra Jón, Jakub Janda, Roman Dostál, Ondra Holička, Míša Větrovec a Dan Mlejnek. Zápas začal okolo poledního a v prvních třech minutách bohužel tak trochu v režii klubu ze Spořilova. Hrálo se hlavně před naší bránou. Díky brankářské zručnosti Ondry Holičky jsme však neinkasovali žádnou branku. Zhruba po třech minutách hry se ale naši kluci rozkoukali a převzali režii zápasu do vlastních rukou. Po pěkných přihrávkách začala kanonáda našich útočníků.

Do třetího turnaje jarní ligy jsme vstoupili proti Bohemians 1905 B bojovně, většinu utkání jsme drželi míč na kopačkách. Bohužel útočníci se zbytečně vraceli proti rozehrávkám dozadu, tvořily se shluky hráčů a tlačili jsme se proti soustředěné obraně, kterou jsme nedokázali ničím překvapit. Celé utkání nakonec rozhodla ojedinělá vysoká střela soupeře z půlky hřiště, kterou Ondra zastavil až za čárou.

Do druhého utkání jsme nastoupili proti nebezpečnému Motorletu s cílem zlepšit hru a hlavně ubránit nejlepšího hráče soupeře. Bohužel ani jeden pokyn svěřenci nedokázali splnit, sbíhali dva k jednomu soupeři, a dávali mu tak šanci ke kombinační hře. Ačkoli jsme soupeře před bránu nepustili, inkasovali jsme od jejich šutera 3 branky střelami ze střední vzdálenosti. Výsledek 0:3 byl krutý.

Druhý turnaj jarní ligy se konal v neděli 2.5. odpoledne ve spotovním areálu Štěpničná. Pravděpodobně naši borci moc neobědvali, neboť hned v prvním zápase proti domácímu Meteoru se do soupeře pořádně zakousli. Krásnou kombinační hrou rychle vedli Tempáci 2:0 po gólech Dan Mlejnka a dělovce Kuby Novosada a těšili se na další sousto. Další náš soupeř Třeboradice (vítěz 1. turnaje), stejně jako Meteor, nedokázaly čelit naší kombinační hře a bojovnosti, hrálo se v podstatě na jedné polovině. Konečný výsledek 3:1 a další čtyři neproměněné šance na "obrácených kopačkách" Martina Mendíka.

Ve třetím zápase základní skupiny nás čekal Motorlet, který má ve svém středu velmi nebezpečného útočníka. Vzhledem ke skutečnosti, že naše mužstvo má pravděpodobně vyrovnanější kádr a nebezpečného protihráče dobře pokryl Míša Novák, mohl nejlepší hráč našeho mužstva Dan Mlejnek sázet jednu přihrávku či střelu za druhou, takže konečný výsledek 3:1 pro Tempo byl zasloužený.

V sobotu 17.4.2010 jsme odehráli první z pěti turnajů jarní ligy Meteoru. V první minutě prvního zápasu jsme inkasovali od Třeboradic gól, který nás uzemnil na tři zápasy. Kluci vypadali jako by spolu hráli poprvé, nebojovali o míč, nedokázali si přihrát. Obránci většinou jen koukali, jak okolo nich probíhají útočnící druhého týmu a střílí na bránu. V brance stál jediný hráč nenakažený spavou nemocí Ondra Holička. S Třeboradicemi jsme nakonec prohráli 1:3, když jediný gól vstřelil Jakub Kratochvíl.

Ve druhém zápase jsme nastoupili proti Viktorii Žižkov a náš výkon byl opět ospalý. Po vstřelené brance Danem Mlejnkem došlo k situaci, kdy se hráči začali vyhýbat míči a následoval trest. Z ojedinělého útoku vstřelil Žižkov vyrovnávací branku. Stavem 1:1 skončil i zápas.

Po vytrvalé zimě jsme konečně přivítali jaro na venkovním hřišti. A kluci Tempa B to udělali jaksepatří parádně. Na ně se usmívalo sluníčko, štěstí, i fotbalová forma ten den ze všech nejvíce. Všechna mužstva měla velký problém s rozlehlostí hřiště. Proto branek bylo jako šafránu, každý gól měl cenu zlata. A pět gólů šikovných útočníků našeho Béčka na zlato opravdu stačilo. Když navíc tomuto mužstvu perfektně fungovala obrana včetně všech vystřídavšíchse brankářů, nejvyšší stupínek byl zcela zasloužený.

V úvodním zápase porazilo Tempo B ČAFC 1:0. V prvním zápase Tempa A visel náš vítězný gól na vlásku, ale nakonec jen remíza 0:0. Pak přišlo jediné zaváhání našeho Béčka proti Bohemians a prohra - která nakonec o ničem nerozhodla - 1:3. Následoval "zápas pravdy" – Tempo A v. Tempo B. Nejen sluníčko, ale i štěstí – jak bylo již v úvodu zmíněno – se usmívalo více na Béčkaře. Protože Áčko nedokázalo dát gól, tak družstvo B těsně zvítězilo 1:0. S Admirou sice Tempo A svou první a jedinou branku vsítilo. Ale na vítězství byly třeba branky 2 – proto prohra 1:2.

Někdy to přijít muselo – na tomto turnaji malí Tempáčci okusili více proher, než na kolik byli doposud zvyklí. Od prvního do posledního zápasu hráli naši kluci ve viditelné nepohodě a křeči. Nikdo nebyl schopen tento den ukázat to, co dozajista umí. Od poslední 6. příčky nás spasilo nezkušené mužstvo Neštěmic. Celý turnaj vyhráli zaslouženě kluci domácího Motorletu. Nemálo jejich akcí bylo opravdu ukázkových. Druhé skončilo mužstvo Bohemians 1905, třetí kluci Forward One (Děčín), čtvrtí byli Benešovští.

Tentokrát jsme postavili jen jedno silné a "zkušené" mužstvo, neb jsme si uvědomovali, že díky kvalitním soupeřům může být každý zápas těžký. Turnaj jsme začali proti Meteoru. Hned v úvodní minutě jsme vstřelili poměrně lacinou branku a domnívali se, že tohoto lehčího soupeře snadno "přejedeme". Následovala neplodná převaha - naši střelci jakoby se vytratili ze hřiště. Zákonitě přišel trest – v posledních vteřinách soupeř z přímého kopu vyrovnal na konečných 1:1.

Druhé utkání mělo podobný průběh, ale s tím rozdílem, že se naši střelci znovu objevili. Proto po zásluze naše jisté vítězství nad klukama z Dubče v poměru 2:0. To už se krystalizovala silná trojka, do které kromě nás a Mostu, patřil i náš další soupeř Bohemians 1905. Obě mužstva si toho byla vědoma, proto sváděla boj o každý balon. Protože se i výborně a svědomitě bránilo, byla z toho nakonec bezbranková remíza 0:0.

Tentokrát odřekli účast na turnaji kluci z Bohemky, a tak jsme opět nasadili dva Tempácké celky. Znovu dva stejně silné kolektivy byly hrozbou pro všechny ostatní účastníky turnaje. Tempo B zvítězilo v úvodním zápase s Meteorem po stálém tlaku až brankou Kuby Novosada vstřelenou pár vteřin před koncem -1:0. Pak rozdrtilo suverénně naše A mužstvo Braník 3:0. Následovalo utkání pravdy – jak se později ukázalo. Tempo A versus Tempo B. Áčko po úvodním tlaku vybojovalo penaltu. Tu však Martin Mendík nebojácně zlikvidoval. A tak když se mu podařilo stejně nebojácným a úspěšným způsobem zasáhnout proti samostatnému úniku nehlídaného útočníka, byla z toho remíza 0:0. Pro naše A mužstvo následovalo osudné zaváhání proti Meteoru – remíza 0:0 rozhodla později o jeho celkovém druhém místě.

Po odřeknutí účasti kluků z Dukly jsme znovu využili možnosti obsadit také tento druhý letošní turnaj dvěma družstvy. Tentokrát jsme utvořili dva stejně silné kolektivy. A jak se ukázalo, byly oba skutečně opravdu silné – a to velmi. Naše účinkování začalo družstvo A proti Dubči ještě trochu výsledkově, nikoliv herně, rozpačitě – po naší trvalé převaze jen remíza 0:0. Naše Béčko pak ve svém úvodním zápase ukázalo proti Admiře, jak se dává gól a poctivě brání – proto zvítězilo 1:0. Stejně úspěšně si pak vedlo i naše Áčko a porazilo ČAFC 1:0. Potom přišla snad jediná slabší chvilka i na naše výborně hrající Béčko – a v jediném zápase ztratilo body po remíze 0:0 s Bohemians 1905. Vzápětí nás pomstili kamarádi z A mužstva a porazili Bohemians 1905 1:0. A tak utěšeně stále přibývaly Tempácké body.

Na letošní druhý turnaj v Radlicích jsme nepřijeli s ambicemi zopakovat naše zdejší první vystoupení – a sice pomýšlet na stupně vítězů. Záměrem bylo spíše dát herní příležitost několika klukům, kteří toho ještě na turnajích moc neodehráli. Hned první zápas proti Benešovu zařídili vítězství 2:0 svými brankami právě úplný nováček Martin Sobotka spolu s o malinko turnajově ostřílenějším Míšou Větrovcem. Pak jsme narazili na kluky Bohemians – soupeře o trochu zdatnějšího. V tomto vyrovnaném zápase vyhrál šťastnější. Roman Dostál stačil sice krásnou střelou z trestného kopu vyrovnat, ale pak doskákal smolně balón za asistence našich obránců včetně našeho brankáře "nerušeně" až do naší branky. A tak tato "akce soupeře" znamenala naši porážku 1:2.