Původní květnový termín zápasu byl pro průtrž mračen nad Tempem změněn, a tak se ve středu na našem trávníku odehrál boj o třetí místo v tabulce, které dnes již máme jisté, i když v hloubi duše všichni držíme palce mužstvu Horních Měcholup, aby v sobotu předvedlo výkon na hranici svých možností, a připravili tak Bohemku alespoň o dva body, čímž by dali našim klukům ještě šanci porvat se v posledním zápase o postup.

Po sobotním extempore ve Vršovicích je nutno ocenit, jak přístup rozhodčího k zápasu, kde hráče nechal hrát fotbal a zbytečně nekouskoval hru, i když možností na přerušení hry bylo dosti (jenom nezaviněných rukou na obou stranách bylo přes desítku). Zrovna tak i přístup realizačního týmu hostů, navíc v situaci, kdy šlo oběma mužstvům o třetí místo v tabulce, byl příkladný.

Skóre odpovídá počtu hráčů soupeře na hřišti - Běchovice nastoupily v devíti. Náš tým hrál konečně kombinační fotbal, někdy až příliš. Někeří hráči základní sestavy nepodali moc dobrý výkon, a tak byli vystřídáni. Jinak musíme všechny hráč pochválit za nasazení v extrémně horkém počasi.

Sokol Běchovice - FC Tempo B 0:17 (0:6)
Branky: Gronych a Machulka 5, Grznár 2, R.Novák, Pyndzyn, Faktor, Trnka, Rod.
Tempo: Valenta (31. Kabát) - Gronych, Malý, R.Novák, Klíma (41. Rod), Pyndzyn, Kostka (29. V.Novák), Machulka, Faktor, Grznár (37. Buryš), Maliňák (29. Trnka).

Krásný poslední májový den začal pro naše mužstvo ne zrovna růžově. Nejdříve se k zápasu nedostavil nominovaný hráč z B týmu, pak zápas nemohl odehrát další z nominovaných pro zranění ruky. Mužstvu Vršovic jsme chtěli vrátit naší jedinou podzimní prohru, ale zápas dopadl úplně stejně jako na podzim. Na podzim to byla z naší strany blamáž, ale teď kluci bez pěti hráčů základní sestavy, a k tomu ještě jenom v dvanácti, dřeli v úmorném vedru jak mohli, ale bylo jim to k ničemu.

Zápasu by lépe slušela remíza, protože se většinou hrálo od vápna k vápnu a několik málo střel na obou stranách oba brankáři zdárně zachytávali. Při pohledu na sestavu a k možnostem jednotlivých hráčů se dá říci, že naše mužstvo celý zápas bylo překvapivě lepším mužstvem, ale kdo nedá branku, nemůže vyhrát.

Jak je již tradicí, zápas jsme zahájili tlakem, ale přesto jsme v 8. minutě prohrávali 0:1. Naši hráči se nevzdali a v 18. minutě Pyndzyn vyrovnal. Pokračovali jsme v náporu a po samostatné akci Maliňák ve 27. minutě zvýšil na 2:1.

Ve 46. minutě Machulka pěknou střelou přidal třetí gól. Soupeř v 55. minutě po uspokojení našich hráčů z vedení snížil na konečných 3:2. Pochvalu zaslouží brankář Valenta za zneškodněnou penaltu.

Po řadě událostí (zlomené ruce, karetní tresty a nemoci), které okleštily naši sestavu o klíčové hráče mužstva, jsme k zápasu přistupovali s vědomím, že to vůbec nebude lehký zápas, protože víme, jak se kluci lehce přizpůsobují hře soupeře. Nakonec výsledek předčil naše očekávání, ale hlavně hra kluků po dlouhé době měla svoji fazonu a je jenom na škodu, že nedokázali zužitkovat všechny své šance.

Na druhou stranu pozitivem je, že nám v těžké situaci pomohlo naše béčko, které nám vypůjčilo jejich nejlepší hráče, kteří dokázali zvýšit konkurenci v mužstvu. Nejtěžším úkolem bylo najít náhradu gólmana Cahynu, a tak prst nakonec ukázal na Marka Holka, který se tak po dvouměsíčním laborování se zraněními vrátil opět do sestavy, i když ne na své stabilní místo v obraně, ale do nevděčné pozice v brance.

Ve 14. minutě Jaroslav Faktor po rohovém kopu vsítil hlavou vedoucí branku. Bohužel další šance jsme neproměnili. Musíme konstatovat, že druhé půle nám nejdou. Soupeř vyrovnal ve 41. minutě na konečných 1:1.

FC Tempo Praha B - Točná 1:1 (1:0)
Branka Tempa: Faktor.
Tempo: Kabát - Gronych, Grznár, R.Novák, Oračko, Pyndzyn, Kostka (59. Synyshyn), Machulka, Faktor, Maliňák, Kojan.

Šancí jako máku a nakonec i za jednobrankové vítězství můžeme jenom děkovat. Zdá se, že něco dře v soukolí mužstva žákovského. Kdetam je herní pohoda z podzimu a střelecké kopačky kluci asi pověsili na hřebík a vyměnili za nové značkové. A to máme před sebou nejdůležitější souboje, v neskutečně vyrovnaném čele naší skupiny, kde se jakákoliv ztráta ihned odrazí v posunu o dvě místa dozadu.

Domácí velké hřiště kluci vyměnili za malou umělku, na kterou si zvykali celou zimní přípravu a soupeř byl z ranku uspávacích. První poločas jsme de facto nepustili soupeře ke střele na naší branku. Naopak na druhé straně hřiště bylo přeplněno a mohlo být i v síti. V 7. min. po rohu Kocábka se hlavičkou do růžku branky domácích trefil Linhart a nikdo netušil, že je to poslední zápis.

Krásné slunečné počasí i dobře připravený trávník dolního hřiště byl v nedělní odpoledne připraven k souboji našich mladších žáků A s celkem UMBRO, který na jaře sídlí sice na konci tabulky, ale na podzim nám nedobře zatápěl a ve vzájemném zápase, kde byl lepším mužstvem, to bylo právě Umbro, které přišlo o dva body.

Z pohledu fanouška fotbalu musel jednoznačně zaujmout první poločas, kde se šance střídaly na obou stranách. Již ve 3. min. Vencl zatáhl míč výborně po levé straně hřiště, ještě lépe odcentroval, ale Kocábek z hranice malého vápna pálil sice tvrdě, ale přesně tam kde stál brankář hostů. Chvíli na to ve 4. min. zahrával roh Kocábek a jeho centr našel na malém vápně úplně volného Linharta, který ale míč správně netrefil a ten místo do branky hostů zamířil k naší brance.

Zápas jsme začali ve výborném tempu a přehrávali jsme soupeře ve všech soubojích. Bohužel přišla 6. minuta zápasu a soupeř otevřel skore první brankou. Jsem rád, že jsme se z toho nepoložili a v 8 min. vyrovnal náš uzdravený střelec Martin Maliňák. Jelikož jsme měli malou účast na zápase, kdy někteří hráči tráví své volno radši na chatách či u babiček, nastoupili do zápasu od první minuty i naši brankáři (celkem tři) a můžu říci, že zastínili některé hráče, kteří chyběli. Ve 14. min. totiž Martin Barda (normálně brankář) vstřelil soupeři naši druhou branku a vedli jsme 2:1. Ještě před touto brankou jsme měli šanci soupeři odskočit ještě o jednu branku díky penaltě v 11. min. ale bohužel jsme ji nedali.

Soupeře jsem předčili typickým náporem, který vyvrcholil v 10. minutě vedoucí brankou. Tím začal náš brankostroj a ve 26. minutě jsme vedli již 5:0.

Ve druhé půli jsme prostřídali a šetřili útočnou formaci. Přesto jsme dokázali vsítit další tři branky. Kdybychom proměnili všechny šance, mohl být výsledek výrazně vyšší. Naše vítězství nemůže pokazit ani fakt, že soupeř hrál v osmi hráčích. Doufáme, že ve vítězných zápasech budeme pokračovat.

Domácí velké hřiště, příjemné jarní počasí a fanoušci obou mužstev čekali co se ze souboje třetího a druhého celku tabulky urodí. Nakonec se urodila spravedlivá remíza i když objektivně lze říci, že hlavně závěr druhého poločasu hosté z Bohemky zle zatápěli našemu brankáři.

Většina utkání se odehrávala v dostatečné vzdálenosti od obou svatyní a tak bylo zajímavé porovnávat fotbalové kvality. Naši kluci vynikali jedině tak vzrůstem a i když tam byla vidět někdy nějaká fotbalová myšlenka, pravá fotbalová kvalita byla vidět na hráčích soupeře, kteří i když mnohdy o dva roky mladší, vynikali jak v technice, tak v myšlení, no a hlavně ve střelbě.

V první půli nás soupeř předčil v osobních soubojích a ve střelbě a zaslouženě jsme prohrávali 0:3. Do druhé půle jsme nastoupili v útoku bez Oračka, kterého nahradil Pavlát, jenž hru výrazně oživil a hned po pěti minutách na hřišti skóroval. Vytvořili jsme si spoustu šancí, ale nepříznivý stav se již bohužel nezměnil. Musíme kluky za druhý poločas pochválit.

FC Háje JM B - FC Tempo B 3:1 (3:0)
Branka Tempa: Pavlát.
Tempo: Valenta (31. Barda) - Gronych, V.Novák, R.Novák, Klíma, Pyndzyn, Machulka, Oračko (31. Pavlát), Faktor, Grznár, Kabát.

Odložené utkání prvního jarního kola proti hráčům Marily Příbram 97 nakonec dopadlo nad očekávání, ale bylo to o nervy. Soupeř, který nás na podzim připravil o body, byl teď na velkém krčském hřišti úplně ztracen a i když snaha byla cítit, nejlíp o jeho schopnostech vypovídá jejich jediná veliká šance zasáhnout do dění v utkání a to neproměněná penalta.

Na druhé straně, na hráčích soupeře alespoň byla vidět snaha, ale na naší dlouho ne. Když už došlo k nějaké kloudné akci, tak nás zastavila píšťalka rozhodčího, spravedlivá, pro postavení našeho hráče v ofsajdu nebo naše nemohoucnost si pořádně nahrát. Takže když se nakonec stalo, že nikdo z našich nijak pravidla nenarušil a dokonce jsme si i nahráli, najednou jsme se začali objevovat i před brankářem soupeře a to ve vyložených šancích.

Konečně přišlo to naše "příště". Začali jsme nebojácně, neměli jsme co ztratit. Ve 4. minutě jsme sice prohrávali 0:1, ale vyrovnávací gól Maliňáka ze 12. minuty zvednul klukům sebevědomí. Ve 28. minutě dostal Tempo do vedení Pyndzyn a ve 42. minutě zvýšil náskok Faktor.

Za dvě minuty nato sice Chabry snížily na 3:2, ale tento stav již naši kluci udrželi až do konce zápasu. S výkonem jsme maximálně spokojeni a doufáme, že už to bude jen lepší.

Úterní zápas s Viktorkou Žižkov jsme odehráli na UMT na Xaverově a já měl zlé tušení, že dnešní zápas nemůžeme proti vedoucímu týmu tabulky vyhrát. Vedly mě k tomu tyto poznatky:
- nepovedené soustředění, které se díky mizernému počasí změnilo na školu v přírodě
- následná marodka mnoha hráčů, u kterých se projevil oproti zimním turnajům znatelný pokles formy
- nepřesvědčivý nedělní výkon proti Junioru, kde jsme soupeře dostávali do hry vlastními nevynucenými chybami a netýmovým voděním míče.
- pondělní trénink, na který ne všichni dorazili a ti, kteří přišli, tahali nohy po zápasu školního turnaje Coca-Cola cupu
- začínají se nám v týmu rozrůstat výmluvy proč nepřijít na trénink z těchto důvodů: rodiče mi to zakázali, bolí mě hlava, máme něco ve škole, mám lístky na hokej
- nevidím nasazení, hráči hrají na půl plynu, na některých postech nám chybí konkurence, chuť vyhrávat se zcela vytratila a naši hráči ze střídačky mi neukazují snahu poprat se o to být v základu