Pětigólovou normu Tempo naplnilo i na Hájích a v generálce na mistrovský zápas zvítězilo 5:2.

Tempo mělo výborný začátek a do 25. minuty vyhrávalo již o tři branky, když se trefili Kočí, Hurka Josef a Žalud. Bohužel tento náskok se do konce poločasu nepodařilo udržet a Háje snížily na rozdíl jednoho gólu. Nejprve si Beneš dal velice pěkný vlastní gól a podruhé chybovala obrana.

Ve druhé půli byly aktivnější Háje, ale nedokázaly to gólově zúročit. Tempo pak v závěru přidalo dva pěkné góly, kdy se poprvé trefili nováčkové v týmu, Boháč a Boubín. Tempo si tak v generálce na přebor připsalo velice pěknou výhru 5:2.

Soupeř z I.A třídy neměl v přípravě na Tempu šanci a prohrál 1:5. Aktivní presink, získávání míčů, zlepšený přechod do útoku a celá hra postavená na kvalitní defenzivě. Tempu se předposlední přípravný zápas povedl. Skore otevřel Žalud z penalty nařízené za faul na Boháče, opět Žalud dělovkou do šibenice zvýšil na 2:0 a poločasové skore uzavřel Netušil dorážkou po přihrávce Josefa Hurky. Hosté v poslední minutě neproměnili penaltu.

Dočkali se ale hned po změně stran po chybě gólmana Kuchaře. Boháčovu střelu poté obránce Podolí vyrazil rukou a druhou penaltu proměnil Josef Hurka a zvýšil na 4:1. Skore pak uzavřel Vrba tečí Hlavíkovy střely.

V rámci letního soustředění v Brtnici u Jihlavy sehrálo mužstvo mladšího dorostu A další přípravné utkání. Soupeřem nám byl tentokrát divizní celek z Velkého Meziříčí.

Ač většina hráčů totálně unavena, do utkání jsme vstoupili velmi aktivně a hned ve 4. minutě zahrával Stejskal standardní situaci, míč se dostává k Hájkovi, který nekompromisně dává hlavou na 1:0. Po neustálém tlaku z naší strany přihrává aktivně hrající Stejskal Hornovi a ten zvyšuje na 2:0. O tři minuty později tentýž hráč po krásné individuální akci trefuje břevno. Další akci ve 23. minutě vypracoval výborně hrající Horn, po jeho střele golman hostů vyráží tvrdou střelu před sebe a v závaru před soupeřovo brankou se nejlépe zorientoval Stejskal a zvyšuje již na 3:0. Ve 30.minutě dává perfektní přihrávku Bláha na Horna a ten uzavírá výsledek prvního poločasu na 4:0.

Na soustředění do Brtnice za námi zavítal mladší dorost Vysočiny Jihlava, účastník Moravskoslezské dorostenecké ligy. Lepšího soupeře na prověření našich schopností jsme si nemohli přát. Měli jsme však oprávněné obavy, že náš výkon bude snížen o tréninkové zatížení, které hráči absolvovali v průběhu soustředění. Provedli jsme také několik změn v sestavě, Václav Kalina a David Jantol se přesunuli do záložní řady a Marek Holko na pravý kraj obrany. Christ Nwogu měl po návratu z Bohemians 1905 posílit také střed pole, ale to se podařilo jen na padesát procent. Více se mu dařilo na hrotu, kde spolupracoval s výborně hrajícím Tomášem Kocábkem. Na některých postech hráli hráči poprvé a nedá se říci, že by se projevili špatně. Obrana ve složení Kuba Babiar, Martin Polívka, Jaroslav Malý a Marek Holko hrála důsledně směrem dozadu, ale v rozehrávce to občas skřípalo. Během zápasu jsme ale rozestavění měnili podle potřeby.

Podobně jako v zimě, tak i před začátkem podzimní části absolvovala Benfika první přípravný zápas na hřišti Střešovic. Zatímco jsme však v zimě celkem zaslouženě zvítězili 1:0, nyní jsme prohráli 0:2 a nutno říci, že to byl pro nás výsledek ještě velice milosrdný. Poznamenejme však, že naše sestava byla oproti ideálu značně pozměněná a dostali se do ní hráči, kteří na podzim budou spíše plnit láhve a čistit kopačky (Vrzal, Valášek, Dedek, Klouda). Pravdou však zůstává, že svým výkonem zklamali i ostřílení matadoři tedy hlavně Šulc, Linhart, či Horna. Před zápasem navíc podcenil flashback svatebního veselí Ondra Dvořák z áčka a ze zápasu se omluvil. Na sraz rovněž nedorazil ani další nominovaný hráč A-týmu Kuba Hurka, který omluvnou SMS omylem poslal své babičce.

V dalším přípravném utkání Tempo zdolalo 4:2 tým Kunratic, který v minulé sezóně bojoval o postup do přeboru. Hned v 1. minutě z první akce se Tempo radovalo, Žalud rozvlnil síť krásnou střelou zpoza vápna. V úvodu jsme hráli velmi aktivně a další gól přišel v 11.minutě, dal ho Josef Hurka hlavou po centru Komorníka. Ve 32. minutě se po krásné akci dostal míč až k Boháčovi, kterého kunratičtí faulovali ve vápně a penaltu s přehledem proměnil opět Josef Hurka.

V 76.minutě po závaru ve vápně doklepl míč do odkryté branky Jakub Hurka a zvýšil už na 4:0. V 84.minutě proti nám byla písknutá hodně diskutabilní penalta, kterou soupeř se štěstím proměnil. V poslední minutě se naskytla soupeři příležitost do samostatného nájezdu, který v klidu proměnil. Konečný výsledek 4:2.

Po dlouhých šesti týdnech nicnedělání a prvních třech trénincích vyrazil mladší dorost A k prvnímu přípravnému utkání. Soupeřem nám byl divizní celek Junioru. V prvním poločase se naše mužstvo nepředstavilo nějak světle, většinu míčů jsme nakopávali a ani příliš nekombinovali. Hned v 11. minutě nás soupeř přečíslil čtyři na dva a dal z toho první branku. Mezitím si i naše mužstvo vytvořilo nějákou tu šanci, kdy ty největší gólové měli Horn a Ruda Novák, ale bohužel bez patřičného efektu. Druhou branku jsme inkasovali ve 25.minutě, kdy dnes ne zrovna jistý golman Švejda před sebe vyrazil míč přímo na nohu soupeře a ten zvyšuje na 2:0. Tak končí i první půle.

Áčko si v přípravě poradilo s libeňskými mladíky. Na výhře 4:1 se brankově podíleli Žalud, Kočí, J.Nechvíla a Komorník.

Žalud se prosadil již tradičné z přímého kopu a s pomocí teče míč zapadl na zadní tyč. Kočí skóroval po výkopu golmana Kuchaře a nedůrazu domácích stoperů. Navrátilec Jiří Nechvíla se trefil po rohovém kopu (že vstřelí po rohu gól avizoval již před utkáním). Čtvrtý gól přidal Komorník ranou z šestnáctky a domácí v závěru korigovali z vymyšlené penalty.

V dalším přípravném utkání Tempo poměřilo síly s Přední Kopaninou B posílenou o některé hráče áčka. Utkání probíhalo ve vysokém tempu a již od začátku jsme měly navrch místy dokonce o třídu. Naše aktivita vyústila v několik šancí, tu největší spálil Boháč aby hned další šanci opět neproměnil. Další příležitosti měly stejný výsledek, a tak přišel trest v podobě jednoduchého protiútoku, po straně vedený balon s centrem pod sebe proměnil Buzek - 1:0. O chvilku později si vykoledoval Beneš faul a ze slibné vzdálenosti Žalud nabídku přímého kopu bez problému přijal - 1:1.

Ve druhém poločase jsme nebyli tak aktivní a ztráceli jednoduché balony. Přesto jsme si vytvářeli další šance a pološance, ale opět bez úspěchu. V 55.minutě, po velké chybě Dvořáka, který ztratil balon na pozici stopera, na vápně nedal šanci Kuchařovi Rákosník, který vymetl všechny pavučiny. Následoval boj o střed hřiště bez šancí. Vzrušení vyvolal ještě Hurka, ve složité situaci a pod tlakem však neuspěl. V 89. minutě jsme inkasovali potřetí, kdy hned z rohu Giil zatočil balon přímo do branky a Flaks míč nezachytil před brankovou čarou - 3:1.

Po podzimu na druhém místě o dva body za Královicemi, ale nakonec postup jasný už čtyři kola před koncem. Trenér Libor Koller a jeho tým vrátili Tempo po dvou letech mezi pražskou elitu. Pozitivem je i zabudovávání vlastních odchovanců do sestavy, to je cesta, kterou se Tempo chce a musí ubírat.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Po odehrání první poloviny soutěže jsme ztráceli dva body na prvního a to byla velká motivace. Zimní příprava byla dlouhá, a tak jsme se dobře připravili na jaro. Cílem bylo zvládnout první zápasy, držet čelo tabulky a postoupit.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním a jak s předváděnou hrou?
Spokojený s konečným umístěním určitě musím být, protože lépe už to nešlo. Co se týká předvedené hry, tak podzim byl malinko uvolněnější než jaro. Bylo to v tom, že kluci na jaře více vnímali šanci na postup, a tak nechtěli udělat žádnou chybu. To jim někdy svazovalo nohy.

Jak těžká byla soutěž, v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Soutěž byla těžká tak, jak jsme si ji udělali. Bylo to jen v přístupu hráčů na každý zápas. To jsme zvládli až na poslední zápasy, kdy měli hráči v hlavách "blbosti" a věděli, že jim postup už nikdo nevezme.

Tak to bylo o fous! Muži B se zachránili v I.B třídě až v posledním kole. Ve svém netradičně pojatém hodnocení se k sezóně vrací asistent Daniel Morávek.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Do prvních třech zápasů na podzim byl cílem postup, od zápasu na Bohnicích se tyto cíle změnily na klidný střed a od konce podzimu byla cílem záchrana. Od půlky jara se cíle změnily na to si aspoň dobře zahrát a seznámit dorostence s dospěláckým fotbalem (především s pozápasovými rituály). Nakonec se splnil pouze cíl číslo tři, ale vzhledem k průběhu sezóny se to dá označit za úspěch.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním a jak s předváděnou hrou?
S konečným umístěním je nakonec spokojenost, vzhledem k těm klackům, co jsme měli pod nohama. S hrou převládala poměrně také spokojenost, pár zápasů jsme sice nezvládli ani herně (asi 10 na podzim, pak na jaře proti Malešicím, Junioru, Dubči, Čafce a Bílé Hoře), ale většinou se na fotbal šlo dívat. Tým se navíc celkem dobře popasoval s přechodem na zónové bránění, takže s předváděnou hrou ani tak problém nebyl.

Po celonočním dešti bylo hřiště překvapivě ve vynikajícím stavu. Výborně začalo i Tempo a už v 5.minutě vybídl Beneš ke skórování Josefa Hurku. Rozjezd Tempa zbrzdil brankář Kuchař, když podklouzl a pustil za svá záda lehký centr. Žalud ve 23. minutě trefil dělovkou břevno, ale ve 34. minutě se zopakovala spolupráce Beneš - Josef Hurka a byl z toho druhý gól. Jen brankovou konstrukci pak znovu našel Žalud, aby se pak po trojím zastřelování parádně trefil Komorník - 1:3. Chvíli před koncem trefil Kadlec míč do útočníka domácích a byl z toho druhý velmi laciný gól v síti Tempa.

Druhá půle za tou první fotbalově velmi zaostala a když velké šance neproměnili Josef Hurka a Novotný, dokázaly Kbely vyrovnat, když hráč dostal příliš monoho prostoru k úprku směrem k brance i ke střele. Zápas, ve kterém mělo Tempo výrazně víc šancí a který mělo vyhrát, tak skončil remízou 3:3.

Tempo zvládlo klíčové zápasy s týmy "velké trojky" a na úkor Stodůlek a Střešovic si zajistilo pod vedením trenéra Richarda Klípy návrat do Pražského přeboru.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Po vydařeném minulém roce jsme chtěli pokračovat v dobrých výkonech a postoupit do Pražského přeboru. I za předpokladu, že nám do mužů odešli klíčoví hráči.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním a jak s předváděnou hrou?
Samozřejmě jsem s postupem do přeboru maximálně spokojen, ale v některých zápasech jsme nehráli to, na co máme. Příkladem je první zápas na jaře na Zbraslavi, kde jsme prohráli. Nikdo tam nechtěl hrát a hledal chyby na druhých. Takhle tým, který myslí na postup, nemůže pracovat.

Jak těžká byla soutěž, v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
V této skupině byli fotbalově vyrovnané první čtyři týmy, zbytek byl vzadu. My bojovali do poslední chvíle o postup se Stodůlkami a náš tým vítězil kolektivní hrou. Vybudovala se parta a bez ní to nemůže fungovat.

Mladší dorost trenéra Ivo Flakse nestačil jen na tým Podolí a z druhého místa postoupil do přeboru.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Cíl uplynulé sezony byl od začátku jednoznačně daný. Vykopat přebor mladšího dorostu a potvrdit pověst postupového mužstva.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním a jak s předváděnou hrou?
S konečným umístěním, i když to po mnoha letech bylo 2.místo, musíme být ve finále absolutně spokojeni, protože jak se nakonec ukázalo, bylo to právě to postupové místo v naší skupině. S předváděnou hrou jsem byl spokojen jen v některých zápasech a to zejména v podzimní části sezony. V té druhé jsme střídali lepší hru s tou horší. To se odvíjelo od kvality soupeře a náročnosti jednotlivých utkání.

Jak těžká byla soutěž, v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Soutěž byla středně těžká a o zajímavé výsledky nebyla nouze, absolutní prim hrálo Podolí a velký herní pokrok udělala Libuš. Náš tým převyšoval soupeře touhou hrát a vyhrávat. Naopak většina soupeřů se snažila proti nám podat nadstandardní výkon, kdy jsme například na podzim na Újezdě horko těžko remizovali 2:2 a tentýž soupeř za týden prohrál s Podolím snad rozdílem patnácti branek.

Srdnatý boj v Pražském přeboru nakonec skončil úspěšnou snahou o záchranu. Závěr soutěže a čekání na výsledky v divizích byl jen pro silné povahy a "trpěl" nejen trenér Dušan Jantol.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Jednoznačně to bylo úsilí udržet pražský přebor pro kluky ročníku 96 a velmi dobře jsme věděli, že to nebude jednoduché. To se teď na jaře jen potvrdilo. Dále jsme chtěli udržet už tak oslabený kádr, abychom v konečné tabulce byli alespoň tam, kde jsme byli po podzimní části.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním a jak s předváděnou hrou?
Tak s umístěním jsme moc spokojeni nebyli, protože jsme získali méně bodů na jaře než na podzim a to vyústilo v nervydrásající závěr, kdy jsme museli čekat na konečné výsledky divizí. Sice vše dobře dopadlo, ale mohli jsme se získáním většího počtu bodů dohrávat poslední zápasy ve větším klidu. S hrou jsme byli spokojeni více, ač to zní neuvěřitelně. Bylo vidět, že hráči nasbírali zkušenosti, dali do hry více bojovnosti a začali více přemýšlet o tom, jak hrát. Mrzí nás jen neproměňování velkého množství gólových šancí, trestných a pokutových kopů.