Na druhý zápas zimního turnaje jsme se všichni velmi těšili. Jenže již ve čtvrtek na tréninku se začaly vyskytovat problémy s počtem hráčů. Proto jsme se s Martinem Fetrem (kapitánem týmu) odhodlali a rozjeli kampaň "pojď si kopnout za béčko". Výsledek našeho projektu byl na první pohled až překvapivě úspěšný, místo původně avizovaného počtu 7 hráčů (tj.naše čtvrteční účast na tréninku), jsme najednou měli přislíbeno 12 příchodů na hřiště. Nutno podotknout, že jsme se museli obětovat a jít v pátek večer do Kunratic do hospody, kde se pravidelně nacházejí naší dva hráči, bratři Kovářové. Staršího z nich se nám i díky našemu šarmu a inteligenci podařilo umluvit, mladšího žel díky přetrvávajícímu zranění paty nikoli. Zkusili jsme kampaní oslovit i hráče A-týmu a podařilo se nám získat dva. Cením si hlavně nové alžírské posily Hasana, který účast přislíbil bez jakéhokoliv vymlouvání a přišlo mi, že dokonce i rád. Existuje ovšem možnost, že nám ne zcela dobře rozuměl a že očekával asi trochu něco jiného, než jsme předvedli. Druhého hráče áčka, Michala Netušila, nebylo moc těžké přesvědčit, po několika pivech ve zmíněné restauraci v Kunraticích byl schopný přislíbit účast skoro na všem, včetně testování jaderného výbuchu, či vystřelení do kosmu bez kyslíkové bomby. Navíc se na online podařilo ukecat i dalšího nemocného, Daniela Prokopa. Navíc nám náš hlavní trenér (který se kvůli kolizi zápasů našeho utkání nemohl zúčasnit) řekl, že zavolá někomu ze staršího dorostu. Čili jsme v pátek večer usnuli spánkem spravedlivých a s dobrým pocitem, že jsme opět odvedli skvělou práci.

První minuta zápasu s Bohnicema střela Baluna a vedeme 1:0. Lepší začátek jsme si nemohli přát. Přichází špatná přihrávka Šulce, špatně zahraný ofsajd a je vyrovnáno. Soupeř zvolil stejnou taktiku jako v Dolní Počernice v minulém zápase. Nakopávané balóny a hurá za nimi. My jsme odpovídali snahou o kombinace po zemi a zakončení střelou. To se nám dařilo, ale bez brankového vyjádření. Po zaváhání naší obrany však jdou Bohnice do vedení. Kluci, ale bojují a odměna přichází po hlavičce Loudy 2:2. Naše útočná snaha do poločasu přináší ovoce po krásné střela Davida Baluna. Se stavem 3:2 v náš prospěch odcházíme do kabin.

Po přestávce soupeř zvyšuje svoji výškovou převahu a to nám činí problémy. Navíc se utápíme v solování a neustále hrozí, že Bohnice vyrovnají. Rozhodnutí přichází po střele Ondry Šulce s přímého kopu 4:2. To je i konečný stav. Potěšil zlepšený výkon Marka Bendy, premiéra Davida Horna a vysoký standard Davida Baluna.

Na další, poněkud zvláštním způsobem organizovaný, zimní turnaj jsme si zajeli otestovat formu do kladenské sportovní haly. Brzké ranní probuzení, chladné ráno, tma, to vše napovídalo, že cesta za vítězstvím nebude jednoduchá. Turnaj pořádá místní SK Kladno jako trojdílný. To znamená, že to co si dnes uhrajeme, bude započítáno na body a takto se bude v hale hrát ještě dvakrát. Počet bodů ze všech tří turnajů, kde hraje každý s každým, bude sečten a bude vyhlášen konečný vítěz 9.března 2008. Inu proč ne. Takový turnaj hrajeme s MPA poprvé. Celkem máme v turnaji přihlášeno 8 týmů. Dnes jsme se tedy pustili do křížku s ostatními v prvním kole.

Podzimní sezónu 2007 hodnotí trenér starší přípravky A Jiří Šak: Podzimní sezónu bych hodnotil kladně, protože hráči se snaží na sobě pracovat a hrají s některými soupeři v přeboru rovnocenné partie. Na některé soupeře skutečně nemáme a v přeboru není slabých týmů. Negativum vidím hlavně v příliš velkém počtu obdržených branek. Myslím si, že tento tým neřekl poslední slovo a bude se nadále zlepšovat, abychom hráli na jaře důstojnější roli než na podzim. Mrzí mě ztráta ve Vršovicích a hlavně s Viktorií Žižkov. Tím bychom měli více než současných deset bodů.

Pochválit mohu Štěpánka, Honzu Moudrého, Švába a Hrstku, kteří odvádí stabilní výkony ve všech zápasech. Ostatní mají nevyrovnané výkony. Také musím poděkovat hráčům SPB - Kurišovi, Jelínkovi a Adámkovi, kteří nám v mnoha zápasech pomohli.

Ročník 2007/2008 se stal pro většinu kluků první zkouškou, jak chutná soutěžní utkání, hrané pod záštitou Pražského fotbalového svazu. Loňský startovní ročník Mini Cupu byl výborným testem, a tak kluky už jen tak něco nepřekvapilo.

Další z novinek bylo letní soustředění. Poslední prázdninový týden jsme se vydali do krásné přírody Krkonoš, do malé vesničky, mezi Jabloncem nad Jizerou a Vysokým nad Jizerou, do Horní Tříče do Penzionu Esprit. Většina kluků byla dokonce poprvé bez rodičů 5 dní se svými kamarády a trenéry, ale určitě si nikdo nemohl na nic stěžovat. Výborná kuchyně, skvělé ubytování, spoustu legrace a zážitků, ale také fotbalové dřiny. Soustředění jsme pojali jako jednu velkou hru a soutěž, takže kluci v každém tréninku bojovali o co nejvíc bodů, které se promítaly do průběžného pořadí.

Ve svém druhém vystoupení na zimním turnaji Aritmy jsme potkali soupeře, kterého velmi dobře známe z loňské soutěže. Nad Džbánem se po dešťové rozcvičce do prvního poločasu vznesla pravá nefalšovaná zimní vánice a tak jsme očekávali, že nás alespoň kluci zahřejí. Naše mužstvo si vzalo příklad z počasí. Spustilo uragán šancí a soupeře prvních patnáct minut nepustilo na naší polovinu. Jenom za první tři minuty si vypracovali pět vyložených šancí a tak kluci hlavně zahřívali naší nervovou soustavu, protože i když se dokázali lehce dostat před branku soupeře, naše zakončení zůstalo v šatně. Jak je to již zvykem, nakonec jsme byli rádi, že soupeř v závěru po jediné vydařené akci, ve které jim hodně pomáhala naše obrana, šanci nevstřelil branku našemu prokřehlému brankáři.

Na zahajovací utkání zimního turnaje na Zličíně jsme se sešli jen v jedenácti hráčích, hlavně aby se rozložila zátěž na více hráčů. Vždyť již v neděli se dohrávalo odložené utkání proti Modřanům.

Nezačali jsme špatně. S týmem hrajícím I.B třídu jsme drželi dost dlouho krok. Až ve 20. minutě Tala odhadl špatně míč směřující k jeho levé tyči a tak jen kontroloval jak se otřel o tyč - bohužel zvnitřku branky - 1:0. Za dvě minuty přišla chyba v rozehrávce a Tala nestačil zachránit - 2:0. Dál jsme se snažili hrát naši hru a kombinovali. Březina přihrával z pravé strany velkého čtverce, obránce uklouzl a zahrál dost nešťasně rukou. Penaltu jasně proměnil Mutafov - 2:1.

Skončila podzimní část mistrovské ligy mladších přípravek a začala sezóna zimních turnajů. Hned první turnaj pořádala FC Viktoria Žižkov na velmi pěkné umělé trávě na hřišti v Xaverově. Pohled do rozlosování napovídal, že turnaj nebude vůbec snadnou záležitostí. Ve skupině A, do které jsme byli nominováni se nacházely soupeři zvučných jmen jako například Bohemians 1905, Viktoria Žižkov A, SK Horní Měcholupy, FK Siad Souš. První zmiňovaní hrají Pražský přebor, a tak nám bylo jasné, že to nebude jednoduchý soupeř.

Podzimní sezónu jsme zahájili již 9. července. Abnormálně brzký začátek byl vynucen posunutím začátku soutěže řídícím orgánem PFS na víkend 4.-5. srpna. Pouhé tři týdny přípravy (týden před prvním mistrovským zápasem již nepočítám do přípravného období) obsahovaly 16 tréninkových jednotek a 4 přípravná utkání. Závěr třítýdenní přípravy jsme absolvovali na čtyřdenním soustředění v Čelákovicích. Výsledky v přípravných zápasech vyzněly nad očekávání příjemně. Remíza 2:2 se sloučeným týmem divizní Bzové a I.A třídních Hořovic ve velmi kombinované sestavě doplněné několika dorostenci, debakl 5:0 uštědřený soupeři v přeborové tabulce Zličínu, další kanonáda 7:4 proti nováčkovi středočeského přeboru týmu Litoli a na závěr utrápený výkon, ale další výhra, tentokrát 5:3 nad I.A třídním Podolí. Vzhledem k přechodu z osobní obrany na zónovou byly výsledky a potažmo i výkony až nebezpečně uklidňující.

Hned v úvodním zápase zimního turnaje Aritmy jsme potkali favorita soutěže: Marilu Příbram roč. 96. Suverénně vedoucí celek divize mladších žáků naším klukům názorně předvedl, o čem ten fotbal vlastně je. Neustálý pohyb, míč přikovaný k noze, hra po zemi – myslím si, že i fanoušek Tempa se měl na co dívat.

V zápase se jasně projevily vlastně všechny chyby, které mužstvo dělá i v normální soutěži, ale tam nejsou tak vidět. Doslova pohořela obrana, která vlastně přihrála soupeři na pět branek a branku přímo z rohu Vojta možná dosud ani nedostal. Útok byl úplně bezzubý a záloha alespoň neudělala jasnou chybu, která by vedla k brance. Stálo by za to půjčit si od soupeře nahrané DVD a někdy s kluky shlédnout tento zápas a rozebrat všechny chyby. Jistě by to zabralo celý den, ale bylo by to poučné.

Na turnaji Vltavínu jsme nastoupili proti Dolním Počernicím, kterým jsme měli odvádět porážku ze soutěžního utkání. Utkání mělo od začátku podobný průběh. Na naši snahu o kombinační fotbal soupeř odpovídal nakopávanými míči na své útočníky. Kluky jsem na toto nebezpečí připravil a Benda s Lacinou a brankářem Macákem jim v prvním poločase nic nedovolili. Naší silnou zbraní se v poslední době staly přímé kopy. Hlavíkova levačka znamenala vedení 1:0. Vytvářeli jsme si další šance a jejich proměnění byl problém.

Druhý poločas měl nadále stejný průběh. Naše převaha, nevyužité šance a soupeřova nezměněná taktika znamenala konečný výsledek 3:2 pro nás. Všechny hráče lze pochválit za naprosto odlišný přístup k utkání než v soutěžním zápase. Vzhledem k tomu, že Zákopčaník=Morávek hrál ve stejné době turnajový zápas za Benfiku, zprávy o počasí jen ve zkratce: Nepršelo, nelilo ale zima byla.

Díky pozvání trenérů stejně starých kluků (ročník 2002) SK Benešova, jsme si zahráli na krásném nově otevřeném hřišti s umělou trávou ve velké nafukovací hale. Původní plán, že se místo tréninku v malé tělocvičně, na který chodí 20 až 25 kluků, vyzkouší fotbal "naživo"v počtu 7+1, byl změněn na zkoušku fyzických sil našich osmi malých bojovníků. Bez střídání kluci vydrželi "válčit" přes hodinu čistého času! O nějakých kombinacích naštěstí nebyla řeč ani ze strany Benešova. A tak průběh zápasu byl v přímé úměře úbytku sil. První třetinu jsme vyhráli 1:0 po "nekompromisním" výletu levého obránce Martina Matyse, ve druhé třetině splnil Kája Kahovec úkol koncového útočníka a zvýšil na 2:0. Ve třetí třetině kluci srdnatě odolávali tlaku odpočatých střídajících hráčů soupeře a sváděli neúprosný boj často i vleže.

"Turnaj nám nevyšel. Chyběla hlavní opora, kapitán mužstva Matěj Štěpánek a bylo to znát. V semifinále jsme nastoupili proti domácímu týmu Kyjí a dostali gól po zpracování rukou od domácího hráče, který byl bohužel uznán. O třetí místo jsme bojovali s týmem Loko Vltavín, kdy už kluci neměli vůli bojovat a zápas neodehráli v plném nasazení. Oba gólmani O.Moudrý i F.Veselý zachytali dnes velmi dobře a nejlépe jsme odehráli zápas s Hájemi, který skončil remízou 0.0. Se čtvrtým místem z turnaje jsem velmi zklamán," hodnotil konečný výsledek turnaje trenér Jiří Šak.

Ve dnech 17. a 18.11. jsme se zúčastnili halového turnaje v Hlušicích pořádaného RMSK Cidlina. Na turnaj jsme vyrazili již v pátek. Jeli jsme vlakem do Chlumce nad Cidlinou a odtud objednaným autobusem do Hlušic. Cestu nám zpestřila výluka na trati, kvůli které jsme museli přestoupit na autobus již v Poděbradech a poté v Chlumci na náš objednaný autobus znova. Do Hlušic jsme dorazili s mírným zpožděním. Ubytovali jsme se, navečeřeli a povlékli postele. Vzhledem k tomu, že jsme, jako již tradičně, hráli první zápas turnaje již v 8 hodin ráno, poslali jsme kluky brzy do postelí. No a v sobotu po snídani vše začalo.

Výjimečně jsem dostal příležitost napsat komentář k našemu zápasu B týmu. Zápas by se dal z našeho pohledu shrnout do několika slov: bída, zoufalost, tragédie, neuvěřitelná klika. To, co jsme všichni předváděli, včetně posil z A- týmu, byla parodie na parodii na fotbal. Jediný, kdo zaslouží maximální pochvalu, je brankář Pavel Dvořák. Nahrát si více jak dvě nahrávky za sebou se pro nás stalo nepředstavitelným problémem a naše hra byla snad horší než ty nejhorší výkony našeho mladšího dorostu. Po prvním poločase jsme si v kabině říkali, jak hrajeme špatně a jak to musíme zlepšit. Ze zpětného pohledu musím říci, že první poločas byl ještě úplnou Ligou mistrů vůči tomu, co jsme předvedli v půli druhé. Ostudný výkon na úrovní paralympijského B-týmu Lucemburska vygradoval a jeden druhého jsme předháněli v aspiraci na vítěze v anketě Nejhorší sportovní výkon roku.